Digitální koruna už je skoro hotová. Jejího tvůrce inspiroval i vznik Slevomatu
Češi by brzy mohli platit novým druhem peněz. Zatímco Evropská centrální banka minulý týden poslala svůj projekt digitálního eura do další fáze, v Česku už je téměř hotová „digitální koruna“. Její vývoj neřídí stát, ale majitel kryptosměnárny Bit.plus Martin Stránský. „I koruny se neustále vyvíjejí. Nejdřív jsme měli hotovost, kterou teď lidé trochu opouštějí ve prospěch jedniček a nul někde na účtech regulovaných společností. Ty jsou ale v některém rozvoji pomalé,“ uvádí podnikatel. „Digitální korunu“ zatím v Česku jinak než přes iniciativu soukromníků vydávat nelze. České národní bance to podle jejího stanoviska pro e15 znemožňuje současná legislativa.
Kryptoměny stále nenašly praktické využití a zajímají jen spekulanty, kteří spoléhají na příliv hlupáků, prohlásil před několika dny v Praze autor Černé labutě Nassim Nicholas Taleb. Jenže zastánci světa virtuálních měn by namítli, že světoznámý spisovatel a bývalý trader ignoruje ty digitální mince, které jsou v poměru 1 : 1 navázány na kurz standardní státní měny.
Takzvanými stablecoiny (nejznámější z nich se jmenuje tether a kryjí ho dolary) platí nemálo obyvatel jihovýchodní Asie či států Jižní Ameriky. Jsou navíc důležité pro běžné fungování spekulantů na kryptoburzách, kde přelévají peníze mezi různými digitálními mincemi. Stablecoiny pro ně představují obdobu žetonů, které používají na své sázky.
„Nápad na CZKC částečně vzešel i z toho, že naši klienti začali dolarové stablecoiny používat. Tak jsem si říkal, že bych zkusil malinko okopírovat projekt, který už někde existuje a je funkční. Podobně jako se v Česku třeba kdysi uchytil Slevomat inspirován americkým Grouponem,“ popisuje Stránský.
Jeho „digitální koruna“ přesto představuje poměrně unikátní počin. Jiné než dolarové stablecoiny jsou z tržního hlediska prakticky bezvýznamné – platí to i pro pokusy soukromých firem o digitální měnu svázanou s kurzem eura. Také CZKC je ale zatím stále jen pokusem, přestože už funguje v testovacím režimu. K oficiálnímu spuštění CZKC by mohlo dojít již brzy. „Oscilujeme kolem termínu 17. listopadu k výročí sametové revoluce. Je v tom symbolika, že přinášíme další revoluci,“ tvrdí Stránský.
Takový postoj ale krotí Česká národní banka. Podle ní nelze v případě projektu Martina Stránského mluvit o tom, že by přispěl k digitalizaci či modernizaci koruny. „Koruna je digitální už řadu dekád, za modernizaci by bylo možné označit například zavedení okamžitých plateb nebo připravované platby na kontakt (telefonní číslo),“ upřesňuje mluvčí centrální banky Denisa Všetíčková.
Problematicky přitom ČNB vnímá označování CZKC za měnu. „Hovořit v tomto případě o digitální ,měně‘ není přesné. Výraz měna se užívá pro peníze emitované centrálními bankami, jejichž oběh je uzákoněn na území určité země či skupiny zemí,“ dodává Všetíčková s tím, že posuzovat přínos či rizika projektu Martina Stránského centrální bance nepřísluší. Klíčové je, aby byl v souladu s regulací. Zatím tomu tak není.
Termínovou nejistotu v případě CZKC způsobuje mimo jiné skutečnost, že Stránský k vydávání své digitální koruny potřebuje licenci České národní banky pro instituci elektronických peněz. „V této chvíli jsme ve fázi vyjednávání o odkupu jedné společnosti, která požadovanou licenci má. Jsme připraveni, máme nachystané peníze – kupní cena by se pohybovala v řádu milionů,“ upřesňuje kryptopodnikatel, který provozuje směnárnu bitcoinu a spol. Bit.plus.
Platit za energie jinak a lépe
Právě ta by měla být první platformou, jejíž klienti by mohli CZKC začít využívat. Podle Stránského usnadní CZKC českým kryptospekulantům obchodování. Nemuseli by vše přepočítávat na dolary či eura a podstupovat kurzové riziko, když většinu faktur platí v korunách.
Později by mohli uživatelé CZKC touto virtuální korunou platit nejen mezi sebou, ale i za každou službu, kterou se Stránskému podaří do ekosystému CZKC prosadit.
O krok blíž k digitálnímu euruEvropská centrální banka (ECB) poslala minulý týden svůj projekt digitálního eura do další, takzvané přípravné fáze. Nyní ho bude testovat. Přípravné fázi předcházelo dvouleté období, kdy banka projekt vyhodnocovala. Další etapa, která začne 1. listopadu, je naplánovaná na dva roky. Podle banky „připraví půdu pro budoucí rozhodnutí“ o případné emisi digitálního eura. Digitální euro je příkladem trendu známého pod zkratkou CBDC (digitální měny centrálních bank), zatímco Stránského soukromý projekt „digitální koruny“ by šel označit za takzvaný stablecoin. To je druh virtuálního platidla, které vydávají soukromé firmy a jeho kurz udržují v poměru 1 : 1 vůči zavedeným státním platidlům. Kurz stablecoinů tedy nepodléhá tak velkým výkyvům jako například cena bitcoinu. Jeho výhodou v tomto kontextu však je, že jeho směřování a fungování nepodléhá dobrozdání od centrální autority. Bitcoin je proto prakticky nemožné zničit či vypnout. |
Kryptosměnárník je přesvědčen, že by digitální korunu mohli ocenit i lidé, kteří jinak zkušenost s virtuálními aktivy vůbec nemají. CZKC využívající technologické infrastruktury blockchainu Ethereum by byla programovatelná a podle Stránského by mohla například překopat systém zálohových plateb za energie.
„V minulosti fungovaly elektroměry, do kterých bylo nutné házet mince, a teprve potom se mohlo svítit. Dnes si vezměte, jak jsou lidé citliví na cenu energií,“ ilustruje Stránský.
„Kdybych sehnal dodavatele a vy byste byl odběratel, tak můžete platit přesně spotové ceny. Samozřejmě se dá fungovat i s běžnými penězi, ale přes zálohy, které já osobně nemám moc rád. Další možnou aplikací by bylo třeba automatizované vyplácení mezd pracovníkům ne po měsíci, ale třeba i po jednotlivých odpracovaných hodinách,“ doplňuje podnikatel.
Lukrativní byznys
Co nejvyšší počet uživatelů virtuální koruny je v jeho obchodním zájmu. Díky rostoucím úrokovým sazbám se z držení rezerv na krytí nejpopulárnějších stablecoinů stal lukrativní byznys.
Například společnost Tether, která vydává stejnojmennou digitální „měnu“ pod zkratkou USDT, za letošní první čtvrtletí hlásila zisk převyšující miliardu dolarů. Profit podle Tetheru pochází v první řadě z úročení peněžních rezerv, které jsou podkladem pro USDT.
„Teď je z něj nejvýznamnější firma v kryptu. Loni bylo zřejmé, že bude mít solidní cash flow. Dramaticky se zlepšilo portfolio, vyčistili ho. Dařilo se jim fungovat v prostředí nízkých sazeb a s jejich růstem jen posílili,“ komentoval již dříve obchodní model největšího stablecoinu investor do bitcoinových startupů Alex Pilař.
Stejnou cestou by šel i Stránský se svou blockchainovou korunou. V jejím případě by ale byly výnosy výrazně nižší. Podnikatel počítá s tím, že kvůli regulaci nebude moci být v oběhu více než zhruba 120 milionů CZKC. Prostředky na krytí CZKC by měly být podle Stránského uloženy co nejkonzervativněji v rámci termínovaných vkladů. Na nich lze nyní dosáhnout na sazby kolem pěti procent. Inkasované úroky by v takovém případě mohly vynášet až zhruba šest milionů korun za rok v případě, že CZCK bude obíhat mezi uživateli v maximálním možném množství. To však vůbec není samozřejmé. Stránský potřebuje navázat spolupráci i s některou z tradičních bank.
Bez bank to nejde
„V ideální variantě bych chtěl pro rezervy CZKC konto v České spořitelně, která umožňuje vést transparentní účet a jsem s ní v jednání,“ doplňuje Stránský. Množství digitálních korun má vždy přesně odpovídat množství korun na bankovním účtu emitenta. „Čili směnárna si objedná CZKC v hodnotě milionu korun, milion korun nám pošle na účet a teprve po připsání platby emitujeme milion digitálních mincí a odešleme je na elektronickou peněženku směnárny,“ vysvětluje Stránský.
„Dokonce se snažíme i koupit nějakou menší kampeličku. Stále potřebujeme bankovní systém, který bude držet naši rezervu. Musíme mít tedy minimálně jednu banku, která s tím bude o. k., a jediné, co oni budou muset, je držet naše korunové rezervy,“ dodává Stránský.
Bitcoinoví maximalisté v pozoru
To ale může být v českých podmínkách problém. Letos přišly domácí směnárny virtuálních mincí a kryptoburzy o účty v bývalé Equa bank. Firmu převzala Raiffeisenbank a konta českých kryptofirem vypověděla. Equa bank do té doby představovala poslední větší banku v Česku, která kryptobyznysu účty nezavírala. Podnikatelé s bitcoiny a kryptem nakonec začali využívat služby kampeličky Ney.
Projekt digitální koruny by navíc nemusel vyvolat averzi jen u bankéřů, ale kvůli svým principům i u části bitcoinové komunity. CZKC stojí na odlišných základech než bitcoin.
Pro skalní fanoušky největšího kryptoaktiva je hlavním rysem takzvaných stablecoinů jejich centralizované fungování. Pro zdárné fungování USDT, ale analogicky také CZKC, je zásadní role vydavatele digitální mince. Uživatelé stablecoinu spoléhají na to, že emitent opravdu kryje každou digitální minci zůstatkem na bankovním účtu. I to je důvod, proč Stránský usiluje o zřízení transparentního konta. Nehledě na to by si ale ponechal některé zásadní pravomoci nad CZKC, byť vysvětluje, že by například neměl možnost zmrazit konkrétní „účet“ s digitální korunou.
„V současné době funkci ,zmrazit peníze‘ náš projekt nemá ani taková funkce není plánována. Obsahuje ale funkci, která pozastaví veškeré transakce, avšak necílí na konkrétní adresy. Je určena primárně na krizové situace, například na hack, nicméně doufáme, že nebude muset být nikdy využita,“ dodává Stránský. V případě bitcoinu podobné pravomoce nikdo nemá.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
