Brno chce chytat komety. Vláda kvůli vesmírnému průmyslu navýší příspěvky a změní vzdělávání
Český vesmírný byznys si sáhne na bezmála čtyřmiliardový evropsko-japonský projekt, jenž bude zkoumat komety, které doslova svět neviděl. Na vesmírné projekty velmi brzy, tedy v roce 2029, odstartuje na raketě Ariane 6 z Francouzské Guyany soustava zařízení mající za cíl odhalit lidstvu počátky sluneční soustavy. Konstrukce sondy bude mít výraznou českou stopu.
Satelit, který bude kometu zkoumat, se skládá celkem ze tří částí – z hlavní sondy a dvou malých, jež ponesou doplňkové vědecké přístroje. Hlavním dodavatelem mise je německá OHB, která se obrátila na inženýry ze své české pobočky a dala jim přibližně dva roky na to, aby přispěli ke konstrukci vesmírné sondy – včetně montáže, sestavení a otestování prachového štítu, který je nezbytný pro ochranu satelitu před prachem z komety.
„Zařazení projektu do ‚třídy F‘ v kategorizaci ESA misí znamená, že na inženýrské aktivity máme mnohem méně času, než je běžné. Spolu s montáží štítu proti prachu komety jde o výraznou technickou výzvu, které jsme se rádi chopili,“ uvedl vedoucí inženýrského týmu OHB Czechspace Daniel Rohel.
Zatímco ostatní mise mají svůj konkrétní cíl, tato nazvaná Comet Interceptor je jiná. Lidstvo dosud nemělo možnost detailně zkoumat komety, o nichž by nevědělo, a právě tento projekt to má jednou provždy změnit.
Dosud lidé blíže zkoumali jen komety, které mají oběžnou periodu kratší než 200 let a opakovaně se vracejí do vnitřních oblastí sluneční soustavy. Každý takový průlet komety kolem Slunce ale velmi ovlivňuje jejich vlastnosti a vzhled. Oproti tomu Sluncem „neovlivněný“ typ komety by mohl přinést řadu poznatků o původu sluneční soustavy z doby před 4,6 miliardy let.
O takové kometě se ale astronomové dozvědí jen s předstihem několika měsíců – v době, kdy je již příliš pozdě na postavení a vypuštění satelitu. Proto bude sonda „zaparkovaná“ na Lagrangeově bodě 2, vzdáleném 1,5 milionu kilometrů od Země, kde bude vyčkávat na vhodnou kometu. Po jejím příletu pak začne pořizovat snímky, které poslouží k vytvoření 3D profilu. Půjde i o měření jádra komety a jejího plynového, prachového i plazmového prostředí a podobně.
Zpráva nestojí sama o sobě. Přichází ve chvíli, kdy vláda označila vesmírný byznys za svou prioritu a zahájila program s názvem Česká cesta do vesmíru, který má na vesmírné aktivity tuzemského průmyslu upozornit a také vyslat do kosmu pilota Aleše Svobodu.
Česko ročně do Evropské vesmírné agentury ESA investuje 1,6 miliardy korun, díky nim mají české firmy šanci se podílet na jejích projektech. Výši investice by vláda právě s ohledem na své ohlášené priority chtěla do roku 2029 zvýšit na dvě miliardy korun. Návratnost investic do kosmických aktivit je podle senátora a ředitele Hvězdárny a planetária Brno Jiřího Duška až osminásobná.
Na kosmických aktivitách se aktuálně podílí přibližně 150 českých firem, startupů a akademických institucí. Číslo se přitom rychle zvyšuje. České firmy se účastní více než 600 vědecko-technologických vesmírných programů, jsou zapojeny do 30 vesmírných misí a dodávaly díly pro tři rakety.
Česko má pro vesmírný byznys nejen připravené nové peníze, ale chce kvůli tomu upravit i svůj vzdělávací systém. Právě pro využití potenciálu českých firem a vědeckých pracovišť je třeba podle zástupců vlády zajistit dostatek kvalifikovaných odborníků a manažerů. „Slibujeme si, že firmy budou mít k dispozici vzdělané pracovníky, že vzroste zájem o studium exaktních oborů,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Vláda se také bude zabývat 60 návrhy různých vědeckých experimentů spojených s vesmírnou misí, například v oblasti biomedicíny, technických oborů nebo psychologie.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
