Trápení Intelu dohnalo i jeho aktivity v Česku. Vývoj v Brně byl zredukován a značka může zmizet

Sídlo Intelu.

Sídlo Intelu. Zdroj: ČTK

Jan Sedlák

Divoké časy v legendární americké společnosti Intel, jejíž akcie za posledního půl roku klesly o více než polovinu, mají dopad i na aktivity v Česku. Intel utlumuje a ruší aktivity, které nejsou součástí jeho klíčového byznysu, dodávek procesorů pro počítače a datová centra, což podle informací e15 mělo dopad i na výzkumné a vývojové centrum v Brně. Navíc je možné, že značka Intel Moravu zcela opustí.

Slavný výrobce čipů se do Brna dostal v roce 2020, když od tamní firmy Netcope koupil technologie a tým zabývající se vývojem softwaru pro programování čipů používaných pro velmi rychlé přenosy dat v datových centrech. Technologie vznikla i díky spolupráci s akademickým sdružením Cesnet a Fakultou informačních technologií VUT. Netcope byla původně součástí brněnského startupu Invea-Tech, který se rozdělil na dvě firmy. I druhá část, pojmenovaná Flowmon, byla prodána, konkrétně americkému podniku Kemp Technologies. Společnost Flowmon se zabývala analýzou síťového provozu.

Intel na základě Netcopu v Brně postavil čipový vývoj. „Rozhodli jsme se přinést revoluci v oblasti síťové infrastruktury. Naše technologie umožňují stavbu ultra rychlých sítí, které jsou plně přizpůsobitelné potřebám zákazníků,“ inzeroval Intel studentům VUT, které lákal do svých řad.

Podle zdrojů e15, které nechtějí být jmenovány, Intel brněnské vývojové centrum původně čítající desítky lidí zmenšil. Společnost před pár týdny oznámila, že spadla do vysoké ztráty a že celosvětově zruší 15 tisíc míst. Propouštění v Brně přímo s touto akcí nesouvisí, týká se ale celkových problémů, do nichž se podnik dostal.

Intel se snaží osekat aktivity a ukončil také vývoj produktu nazvaného Tofino, na němž se brněnský tým podílel. Jde o síťový přepínač s integrovaným čipem, který si zákazníci mohou naprogramovat. Technologie umožňuje zpracovávat velké rychlosti přenosu dat, mezi zákazníky patří například burzy a další společnosti vyžadující ve svých datacentrech co nejrychlejší odbavování datového provozu.

Brněnský vývoj Intelu byl redukován a přešel na jiný projekt začleněný pod sekci Altera. I ta se do firmy dostala přes akvizici, když Intel v roce 2015 za 16,7 miliardy dolarů koupil stejnojmennou společnost. Altera vyvíjí programovatelné čipy (FPGA), které si zákazníci mohou přizpůsobit pro své účely, například pro zpracování umělé inteligence, datové přenosy nebo pro 5G sítě. V oboru je velká konkurence, AMD například za podobně zaměřenou firmu Xilinx zaplatila 49 miliard dolarů.

V rámci zeštíhlování se nyní Altera opět vyčleňuje do samostatné firmy. Intel ji buď prodá, nebo pošle na burzu. Pokud by došlo k prodeji, což je podle insiderů pravděpodobné, Intel by v Brně přestal existovat a dosavadní tým by působil pod Alterou. „Nedávné velké vyhazovy v Intelu by se snad Altery neměly dotknout,“ myslí si jeden ze zdrojů e15. Intel situaci nekomentoval.

Jak e15 probrala v dříve publikované analýze, Intel se dostal do problémů vlivem mnoha špatných rozhodnutí svých předchozích šéfů. Současný ředitel Pat Gelsinger se snaží podnik dostat z nejhoršího, snížit náklady a rozjet zakázkovou výrobu čipů ve stylu dominantního podniku TSMC. V současné době připravuje ozdravný plán, který by měl brzy prezentovat představenstvu a investorům. Kromě prodeje Altery v něm podle Reuters figuruje i možnost pozastavit nebo zcela ukončit výstavbu továrny ve východním Německu, kde chtěl Intel investovat 30 miliard eur. V plánu je také stavba továrny v Polsku za 4,6 miliardy dolarů.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!