Americký Fed začne snižovat sazby v září. Opačný krok by otřásl burzami, varují analytici

Měnový výbor Fedu se na svém posledním zasedání na konci července rozhodl ponechat úrokovou sazbu beze změny, tedy na nejvyšší hodnotě za 23 let. Ze zápisu ze schůzky guvernérů, který banka zveřejňuje vždy s třítýdenním odstupem, nicméně vyplynulo, že se bankéři nyní převážně přiklánějí ke snížení sazeb už na následujícím zasedání, jež proběhne 17. a 18. září.  

Americké ministerstvo práce zároveň ve stejný den zveřejnilo revizi údajů o tvorbě pracovních míst za dvanáct měsíců do března 2024. Tato revize ukázala, že ekonomika USA vytvořila o 818 tisíc pracovních míst méně, než se původně uvádělo, byla ale v souladu s očekáváním, a podpořila tak názor, že Fed již nebude snižování úroků dále odkládat. 

„V září očekáváme pokles sazeb o čtvrt procentního bodu. Vzhledem k nečekaně slabým datům z trhu práce by dávalo smysl i výraznější snížení. To by však mohlo způsobit obavy na trzích a vstoupit jako téma do amerických prezidentských voleb, což nemusí být v zájmu Fedu,“ myslí si analytik České spořitelny Jiří Polanský. Centrální banka tak podle něj nejspíš sáhne k razantnějšímu rozvolnění měnové politiky až po listopadových volbách.

S tím souhlasí i Tomáš Pfeiler, portfolio manažer v makléřské společnosti Cyrrus: „Snížení sazeb o čtvrt procentního bodu je ve světě centrálních bankéřů klasickým krokem. Pokud by banka začala snižovat úroky tempem o půl procentního bodu, vyslala by signál, že spáchala měnově politickou chybu a nemá situaci zcela pod kontrolou.“ 

Americké akciové trhy v posledních dnech reagují na očekávané rozvolňování měnové politiky růstem. Index S&P 500 ve středu zpevnil o 0,42 procenta na 5620,85 bodu a aktuálně se tak pohybuje poblíž svého historického maxima. Další výrazné posílení akcií v souvislosti se zářijovým rozhodnutím Fedu ale experti nečekají. 

„Máme za to, že snížení sazeb je trhem již částečně zaceněno. Takže pokud centrální bankéři k tomuto kroku přistoupí, nemusí to mít na burzy podstatný vliv,“ odhaduje akciový analytik Komerční banky Bohumil Trampota. „Spíš hrozí opačný scénář. Pokud by se Fed překvapivě rozhodl ponechat úroky na stejné hodnotě, zřejmě bude následovat propad akcií, jelikož s rozvolněním v září prakticky všichni počítají,“ doplňuje Pfeiler. 

Investoři nyní budou s napětím vyhlížet především páteční projev šéfa Fedu Jerome Powella na ekonomickém sympoziu v Jackson Hole. Během něj by Powell mohl poskytnout nové náznaky ohledně možného rozsahu snížení úroků příští měsíc, a zároveň může napovědět, zda Fed plánuje pokračovat v rozvolňování i na každém dalším zasedání.  

Oslovení ekonomové dále věří, že se Spojeným státům díky poklesu úroků podaří v závěru letošního roku vyhnout hospodářské recesi. Ačkoli příští rok americký HDP pravděpodobně zpomalí. Podle odhadů by měl růst tempem kolem jednoho a půl až dvou procent.     

Tvrdé akciové přistání na obzoru? V USA blikají kontrolky ekonomické recese

Burzy a trhy

Rozhodnutí Fedu bude mít dopad i na finanční sektor v Evropě. „Obecně jsou trhy korunových a eurových tržních úrokových sazeb s těmi dolarovými úzce spjaty. Zpravidla se tedy alespoň zčásti výraznější výkyvy na dolarových tržních úrokových sazbách přelévají i do tuzemska,“ vysvětluje ekonom Komerční banky Jaromír Gec. „Snižování sazeb v USA poskytne Evropské centrální bance určitý stupeň komfortu. Frankfurtská instituce bude moci pokračovat v cyklu snižování svých sazeb bez obav, že by takové kroky spustily neřízené oslabování eura. To se částečně přenáší i směrem k České národní bance,“ míní Pfeiler. 

Fed zahájil zvyšování úrokových sazeb v březnu 2022 s cílem dostat pod kontrolu vysokou inflaci, která se předloni v červnu vyšplhala až na 9,1 procenta, nejvýše za více než čtyřicet let. Naposledy centrální banka úroky zvýšila loni v červenci, od té doby se základní sazba drží v pásmu 5,25 až 5,50 procenta.