Jaroslav Bukovský: Divoká jízda na odbržděném Německu, akcie nabízí desítky procent růstu
Optikou po léta tradičního pohledu na burzy po obou stranách Atlantiku jde o stěží uvěřitelnou věc. Zatímco Wall Street je za poslední půlrok zhruba na svém, německý akciový index DAX vydělal dvacet procent. Zlom pro Evropu přišel prakticky spolu s volbou Donalda Trumpa americkým prezidentem. Ten Evropě dokázal, byť pochopitelně bezděky, vydělat a dokázal ji i probudit z letargie, což se za poslední léta z vnitřních zdrojů starého kontinentu tak docela nedařilo. Je vztah mezi Amerikou a Evropu – ať už politický, ekonomický a v důsledku i burzovní – novým normálem, anebo jde, jak to tak občas bývá, o jepičí okamžik kontinentálního štěstí?
Tak předně, posuzovat Evropu skrze DAX plný kontinentálního burzovního „luxusu“ je ošidné. Nicméně i takový index Euro Stoxx 600, který popisuje akciovou Evropu zhruba jako celek, je za zmiňovaný půlrok o deset procent výše. Akcie jsou jednou věcí, fundament však věcí druhou. Tam Evropa v čele s Německem stále brutálně ztrácí. Zisky německých firem na burze v posledních třech letech padaly v průměru tempem 4,6 procenta ročně. Americké firmy naopak vydělávaly každý rok o 2,8 procenta více. Fundament byl alespoň doposud na straně Ameriky. Investoři si pokládají otázku. Neřekla už německá rally své poslední slovo?
Zkusme se stát na chvíli optimisty a říci si, proč nikoli. Příležitostí a růstovým impulsem pro Evropu, a možná primárně pro Německo, už mohl být a zčásti i je Green Deal spojený s plánovanými investicemi přesahujícími čtvrt bilionu eur. Načasování nicméně tak docela nevyšlo a boostový efekt z tohoto směru zřejmě nikdy nebude tak silný, jak se původně očekávalo. Německo nicméně přichystalo vlastní specialitu v podobě dluhového odbrždění.
Tedy strategii, kterou si třeba enormně zadlužená Amerika, která k dluhům přistupovala dlouhodobě méně striktně než Německo, jednoduše v obdobné intenzitě nemůže dovolit. Prakticky to znamená zhruba bilion eur přílivu dodatečných státních peněz do ekonomiky během příští dekády s jen těžko odhadnutelnými efekty valící se sněhové koule. Německé akcie mají přitom stále před americkými obrovskou výhodu. Jsou totiž relativně stále ještě podstatně levnější. Tradičním pohledem ukazatele P/E dokonce takřka o třetinu.
Symbolem renesance německé burzy, a zdaleka nejen jí, budiž akcie Rheinmetallu. Papír představující jen s trochou nadsázky německý manifest bezpečnostní nezávislosti za poslední rok vydělal investorům 174 procent a podél trhu dodnes stojí zástupy frustrovaných investorů s třesavkou z toho, že do této akcie nedokázali včas naskočit. Jenže po tom všem vydají letos v půli března analytici Morningstar report, podle něhož je Rheinmetall o třetinu podhodnocenou akcií.
Prostě proto, že pozice firmy na trhu tváří v tvář budoucnosti Německa a Evropy je jednoduše unikátní. Jednoduše existují signály, že relativní výhoda německého, potažmo evropského burzovního růstu vůči Americe může trvat dále. Proto jsem se podíval na to, jaké německé akcie momentálně nabízejí největší růstový potenciál. Aktuální výhodou je zhruba tříprocentní „sleva“ indexu oproti březnovým maximům.
Nutno zdůraznit, že německý index DAX není zrovna výkladní skříní nejnovějších technologických výdobytků současné civilizace. Za těmi byste skutečně museli do zámoří, anebo naopak do těch správných zemí Východu. Nicméně případný restart německé ekonomiky se zřejmě povede i po konzervativních byznysových linkách, tradiční sektory tak nemusí být investiční chybou.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
