Letní tip na čtení: Jak John Bogle udělal investiční revoluci na Wall Street
V roce 1976 rozjel americký finančník John C. Bogle vůbec první indexový podílový fond na světě. Záměrem bylo nabídnout investorům produkt, který by kopíroval vývoj jednoho z klíčových burzovních ukazatelů – S&P 500. Dnes jsou podílové a burzovně obchodované fondy, které kopírují všelijaké indexy, běžným produktem, když mají ve správě globálně okolo 15 bilionů dolarů. Začátky Bogleova fondu však byly mnohem skromnější, jak se lze dočíst v knize od jednoho z redaktorů listu Financial Times vydané loni na podzim.
Fond s názvem First Index Investment Trust založil Bogle pod investiční společností Vanguard, jejímž byl zakladatelem. Tehdy v polovině 70. let šlo o menší firmu, která vznikla oddělením od tehdy mnohem věhlasnější společnosti Wellington. Název Vanguard byl inspirován jménem válečné lodi HMS Vanguard, která patřila do válečné flotily admirála Nelsona. Až do předminulého roku byla loď i součástí loga firmy Vanguard.
Bogle doufal, že se do nového fondu podaří do začátku získat od investorů okolo 150 milionů dolarů. Úpis však byl fiasko – podařilo se nabrat pouze 11 milionů dolarů. To nebyl dostatek peněz na to, aby fond mohl zainvestovat do všech titulů zařazených v S&P 500, popisuje počáteční trable loni na podzim vydaná knížka Trillions: How a Band of Wall Street Renegades Invented the Index Fund and Changed Finance For Ever. Autorem je Robin Wigglesworth, redaktor listu Financial Times, který píše o finančních trzích a patří v tomto směru mezi novinářskou špičku.
Manažer, který dostal zmíněný nově vzniklý fond na starost, mohl peníze rozložit jen mezi 280 akcií. I přes nízký objem získaných peněz Bogle rozhodl, že fond začne fungovat. „Máme první indexový fond na světě a je to začátek něčeho velkého,“ řekl. A měl pravdu, i když hranici 100 milionů dolarů spravovaných aktiv fond překonal až o pět let později.
V současnosti již First Index Investment Trust, resp. dnes již Vanguard 500 Index Fund, jak zní jeho současný název, spravuje stovky miliard dolarů. A samotná firma Vanguard patří mezi největší investiční společnosti na světě, a to zejména díky své nabídce indexových fondů. Vůbec největším z nich je Vanguard Total Stock Market Index Fund. Ten investuje do všech veřejně obchodovaných akcií na burzách v USA a dal by se tak označit za svatý grál indexového investování.
Podílové či burzovně obchodované fondy jsou dnes již běžným nástrojem pro investování, a to jak pro individuální, tak pro institucionální investory. Ve své době se však proti nim konkurenti Bogleho vymezovali. Doslova revoluční indexový fond byl považován za rouhání. Námitkou bylo, že investoři chtějí dosahovat nadprůměrných výnosů v porovnání s hlavními indexy, a ne jen průměrné, indexové zhodnocení. Na to jeden z kolegů Bogleho rád odpovídal, že není nic špatného na tom zahrát v golfu par hřiště.
Bogle však výrazně nepřispěl jen k samotnému rozmachu indexových fondů, tedy takových, které nejsou aktivně spravovány portfolio manažery. Hodně se zaměřil také na to, aby fondy byly pro investory co nejméně nákladné, tedy jinak řečeno, aby klienti ušetřili co nejvíce peněz. Tehdy, v 70. letech se v případě fondů platily zprostředkovatelům vysoké vstupní provize v řádu jednotek procent a nízké nebyly ani každoroční poplatky za správu fondu. Při dlouhodobém investování mají vyšší náklady značně negativní dopad na zhodnocení.
Bogle a jeho kolegové díky svému důrazu na absenci vstupních poplatků a nízké, dnes už skoro nulové poplatky způsobili, že se musela postupně přizpůsobit i konkurence. Vítězem byli a jsou klienti. Například nákladovost zmíněného fondu Vanguard 500 Index je pouze 0,03 procenta.
Ve skvěle sepsané knize je toho však mnohem víc. Dočtete se mimo jiné i o teoretických základech pasivního (indexového) investování, vzniku prvních burzovně obchodovaných fondů (ETF) v 90. letech či o tom, jak do světa indexových fondů prorazila investiční firma BlackRock, dnes největší správce aktiv na světě. A John Bogle, který zemřel před třemi lety ve věku 90 let, není jedinou důležitou a zajímavou postavou, jež se v knize objevuje.
Přestože téma finančních trhů může leckoho odradit, Wigglesworth dokázal z událostí a osobností vytvořit poutavý příběh, od kterého hned tak neodtrhnete oči. Dobře knihu shrnula Wigglesworthova kolegyně novinářka Gillian Tettová: „Kniha se dobře čte a je zábavná, plná zajímavých osobností a méně známých detailů o fungování světa financí. Přečíst by si ji měl každý, kdo chce porozumět modernímu světu investic.“
