Desítky procent během jediného týdne. Po mnichovské konferenci vystřelily vzhůru akcie evropských zbrojařů
Akcie evropských zbrojařů překonávají historická maxima. Německý Rheinmetall, švédský Saab a další obranné společnosti přidávají na burze desítky procent během jediného týdne. Jejich růst akceleroval po projevu amerického viceprezidenta Jamese Davida Vance v Mnichově. Investoři reagují nejen na jeho ostrou rétoriku a avizované změny v obranné politice USA, ale také na zásadní změny v mezinárodních vyjednáváních o válce na Ukrajině.
Šéf jednoho z největších evropských zbrojařů Rheinmetallu Armin Papperger přirovnal Evropu po posledních událostech k dítěti odsunutému od hlavního jednacího stolu. „Pokud neinvestujete, pokud nejste silní, zacházejí s vámi jako s dětmi,“ uvedl pro Financial Times. „Bylo pro Evropany velmi pohodlné posledních třicet let říkat: Dobře, stačí vydávat procento HDP na obranu,“ dodal.
Dopady této strategie jsou podle něj nyní zcela zřejmé. „Pokud rodiče večeří, děti musejí sedět u jiného stolu. USA nyní jednají s Ruskem a žádný Evropan není u stolu – je zcela jasné, že Evropané jsou ty děti,“ řekl Papperger na okraj mnichovské bezpečnostní konference.
Napjatá atmosféra v Evropě kontrastovala s paralelními jednáními v Rijádu, kde se sešli americký ministr zahraničí Marco Rubio a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov. Po setkání Rubio zdůraznil, že s případným řešením ukončení konfliktu budou muset souhlasit všechny strany – Ukrajina, Rusko i Evropa.
Jak se Trump rozhádal s Evropou. Mezi USA a EU panuje po posledních dnech napětí
Slova amerického viceprezidenta J. D. Vance v Mnichově vyvolala mezi evropskými lídry smíšené reakce, zejména v kontextu rostoucí nejistoty ohledně bezpečnostní role USA v Evropě. Mnichovský projev totiž nebyl izolovanou událostí – pouhých několik dní po jeho vystoupení Washington oznámil plán na uspořádání mírového summitu s Ruskem v Saúdské Arábii, přičemž Evropa mezi účastníky chyběla.
Spojené státy tak dávají jasně najevo, že Evropská unie už nemusí být klíčovým hráčem při řešení konfliktu. Tento krok vyvolal mezi evropskými zeměmi šok a obavy, že Spojené státy přehodnocují svůj bezpečnostní závazek vůči Evropě a že starý kontinent bude muset stále více spoléhat na vlastní obranné kapacity.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na to reagovala prohlášením, že „Evropa nedopustí, aby byla vyloučena z klíčových jednání o své vlastní bezpečnosti“. Šéfka komise také uvedla, že Evropská unie je připravena převzít větší odpovědnost za svou obranu a posílit spolupráci mezi členskými státy v oblasti bezpečnosti.
Rostoucí tlak přiměl k činům i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v pondělí narychlo svolal schůzku vybraných evropských lídrů, kteří se snažili najít jednotný postoj k vývoji transatlantických vztahů a k tomu, jak reagovat na jednání Spojených států a Ruska.
Navzdory intenzivním diskuzím nepřinesla schůzka žádný jasný plán, jak Evropu udržet jako klíčového hráče v mírových rozhovorech o Ukrajině. Lídři se shodli na nutnosti zvýšit obranné výdaje, avšak neshodli se na vyslání evropských vojáků na Ukrajinu.
Trumpova rétorika o nutnosti větší odpovědnosti států NATO za vlastní obranu vyvolala vlnu reakcí na kapitálových trzích. Není proto překvapením, že zbrojařské firmy zažívají od jeho zvolení mimořádný růst.
Zlatá horečka po obranných společnostech
Švédský Saab si za poslední týden připsal více než 40 procent. Těží z očekávání, že evropské státy budou muset urychleně posílit své letecké a radarové kapacity. Německý Rheinmetall, klíčový výrobce munice a obrněné techniky, vzrostl o 36 procent za pouhých pět dní, což dále akcelerovalo růst, který probíhá již několik let v řadě.
Italská zbrojovka Leonardo Spa, specializující se na letecké a obranné technologie, posílila o 25 procent, zatímco francouzský Thales, výrobce vojenské elektroniky a komunikačních systémů, přidal 18 procent. Růst obou společností reflektuje nedávný vývoj na poli obranné politiky a očekávanou zvýšenou poptávku po vojenských technologiích.
„Jelikož Donald Trump zahájil přímé jednání s Ruskem, kterého se státy EU nebudou účastnit, roste pravděpodobnost, že se evropské země budou samostatně zaměřovat na obranu. Z tohoto důvodu pravděpodobně navýší výdaje na zbrojení, z čehož budou těžit evropské zbrojovky,“ uvedl Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.
Zároveň však upozorňuje, že není jisté, zda současný růst akcií zbrojařských firem bude dlouhodobě udržitelný. „Například Rheinmetall jen od začátku roku zpevnil o téměř padesát pět procent, přičemž už před tímto růstem osciloval poblíž historických maxim. Růstový potenciál firmy se do budoucna sice zlepší, otázkou však zůstává, zda natolik aby bylo takto výrazné posílení ospravedlnitelné,“ dodává Pfeiler.
Evropská otočka
Evropa si v posledních letech prochází otočkou o 180 stupňů, když ještě v roce 2022 banky označovaly obranný sektor za „obtížně kontrolovatelný“ z hlediska rizik, což vedlo k jejich zdrženlivosti při poskytování financování tomuto odvětví, píše se ve studii francouzského Institutu mezinárodních vztahů (IFRI). Evropská unie se v předválečném období zaměřovala na dekarbonizaci a udržitelné investice, přičemž obranný průmysl byl na okraji zájmu velkých institucionálních investorů.
Nyní tedy dochází k přehodnocování priorit evropských států v oblasti obranného průmyslu, přičemž tlak ze strany Spojených států hraje stále větší roli nejen v obranných strategiích, ale i v investičních rozhodnutích zbrojařských firem.
Vydrží růst i v dalších týdnech?
Budoucnost evropských zbrojařů se zdá být slibná, avšak není jisté, zda je současný růst udržitelný v dlouhodobém horizontu. Velkou roli v nárůstu hodnoty firem mohou hrát i emočně motivované nákupy akcií po kritických jednáních, která odhalila omezený vliv Evropy na strategická bezpečnostní rozhodnutí, varují oslovení odborníci.
„Budeme také bedlivě sledovat, jak to ovlivní národní rozpočty,“ řekl Reuters Alberto Conca, investiční ředitel švýcarského správce aktiv LFG+ZEST, s tím, že akcie zbrojařských firem zatím stále mají prostor k dalšímu růstu. Všechny členské země NATO budou totiž podle jeho předpokladů pod tlakem Spojených států nuceny navyšovat obranné rozpočty. Zvýšené výdaje na obranu znamenají rostoucí zakázky pro výrobce vojenské techniky.
