O stovky milionů dotací není valný zájem. Mají z nich vznikat tisíce dobíječek pro elektromobily
Vybudovat hustou síť dobíjecích stanic a přispět tak k rozvoji prodejů ryze elektrických automobilů. To jsou hlavní cíle, se kterými letos ministerstvo dopravy vyhlásilo dvojici výzev z operačního programu Doprava 3, jež měly podpořit výstavbu stanic ve městech a na dálnicích. Přestože energetické společnosti a další investoři mohli získat 1,2 miliardy korun, reálně požádali jen o polovinu. Zahušťování tuzemské dobíjecí sítě a dohánění evropských států s nejvyspělejší infrastrukturou tak půjde pomaleji, než stát doufal.
Ministerstvo dopravy aktuálně vyhodnocuje dvojici výzev. První měla podpořit rozvoj běžných dobíječek ve městech a obcích sedmi sty miliony korun. Druhá měla pěti sty miliony uspíšit rozvoj stanic, které umožňují rychlé dobíjení, a to především na dálnicích.
„Snažili jsme se vytvořit podmínky tak, aby zájem byl. Zájemci žádají zhruba o polovinu, přesto mohu výzvy hodnotit jako úspěšné,“ říká pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu Jan Bezděkovský. Dodává, že výzvy bude možné zopakovat, nicméně ještě chvíli potrvá, než si firmy na nové podmínky pro čerpání dotací zvyknou a přidělený rozpočet využijí bezezbytku.
Bezděkovský přiznává, že stavět velké množství stanic a nehledět přitom na množství elektromobilů, které se na trhu prodávají, vyžaduje „velkou investiční odvahu“.
„Některé subjekty ji mají, jiné ji hledají a mapují terén. Využití, takzvaná utilizace stanic, je v Česku velmi nízké, jen v jednotkách procent. Mnohem nižší než na Západě, kde je v desítkách procent,“ uvádí důvod, proč se investoři do staveb stanic neženou tak, jak by rozpočet umožňoval. Převážně energetické společnosti se proto nyní zaměřují hlavně na čerpání těch dotací, které cílí na výkonnější stanice – tedy na ty, za jejichž použití účtují vyšší poplatky.
O dotace žádá například i ČEZ, potvrdil pro e15 mluvčí firmy Martin Schreier. Dotační podpora je podle firmy nezbytná, protože i v blízké budoucnosti má být výstavba a provoz stanic ztrátovým byznysem. „Nízké využití stojanů je samozřejmě výzvou pro všechny provozovatele stanic. My bychom utilizaci během několika let rádi znásobili, v současnosti se pohybuje jen okolo dvou procent,“ uvádí Schreier. To znamená, že většinu času, po který mohou stanice dodávat garantovaný výkon, nepracují.
ČEZ, jeden z největších provozovatelů dobíječek v Česku, se nyní soustřeďuje hlavně na budování stanic s vyšším výkonem. Ze všech 135 stojanů, které za posledních dvanáct měsíců postavil, měla každá čtvrtá vysoký výkon 150 kilowattů nebo vyšší.
„Chceme pokračovat v budování zejména stojanů o vyšších dobíjecích výkonech. Ideálně těch, které jsou koncentrovány v dobíjecích hubech, kde je větší počet stanic. Jen takovým přístupem lze podle nás v Česku dosáhnout toho, že se zkrátí časy dobíjení i čekání na něj a elektromobilita se v těchto parametrech přiblíží klasickým pohonům,“ dodává Schreier. Zbudování pomalé dobíjecí stanice stojí řádově nižší stovky tisíc, průměrně rychlé až milion a půl, nejvýkonnější stanice pak vyjde ještě dráže.
Více než šest set milionů korun plánuje investovat v rámci operačního programu Doprava 3 Pražská energetika. Postupně opouští výstavbu pomalejších stanic, mimo jiné těch na lampách veřejného osvětlení, které bude řešit hlavní město Praha.
„V souladu s memorandem o spolupráci mezi hlavním městem, PRE a Škodou Auto se nyní budeme primárně soustředit na výstavbu a provoz rychlých a ultrarychlých stanic nejen v okolí páteřní dopravní infrastruktury, ale i ve velkých aglomeracích. Proto jsme podali žádost v rámci výzvy 13 (podpora rozvoje rychlodobíjecí infrastruktury pro osobní vozidla – prioritní oblasti – pozn. red.) na maximální možný počet třinácti dostupných lokalit s celkem 28 dobíjecími stanicemi,“ říká vedoucí sekce Emobility v PRE Libor Hladík. Pokud ministerstvo schválí přidělení podpory PRE, má se podle Hladíka pohybovat zhruba ve výši 75 milionů.
Další dvojice výzev aktuálně probíhá. Jedna má podpořit výstavbu rychlodobíjecích stanic pro osobní vozidla napříč územím, druhá stavbu dobíječek s bateriovým úložištěm. Každá výzva je v hodnotě půl miliardy korun. Například PRE už uvádí, že se hodlá první zmíněné výzvy zúčastnit, a plánuje stavět přes 150 stanic ve stovce lokalit. Ministerstvo letos plánuje vypsat ještě dvě další výzvy, které mají podpořit rozvoj rychlodobíjecí infrastruktury pro nákladní vozidla a stanice s bateriovým úložištěm.
Česko zatím dál patří k nejmenším evropským trhům s elektromobily. V EU bylo nově zaregistrováno těch osobních od ledna do dubna 442 tisíc. Podíl „elektrik“ na všech registrovaných autech tak dosáhl 12 procent. Za stejné období si lidé v Česku zaregistrovali 1893 elektromobilů, které se na veškerých registracích podílely jen ze 2,5 procenta. Menší podíl vytvořili už jen kupci aut v Chorvatsku. Nízké množství bateriemi poháněných aut tak ovlivňuje i tempo výstavby dobíječek.
Veškerých dobíjecích bodů je v celé EU aktuálně v provozu téměř 709 tisíc, z toho v tuzemsku přes pět tisíc, vyplývá z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí ze zdrojových dat Evropské observatoře pro alternativní paliva. Šedesát procent bodů rozesetých po Evropě je však koncentrováno v pouhé trojici zemí: Nizozemsku, Německu a Francii. S pěti tisíci body je Česko na 13. místě EU za Polskem se sedmi tisíci body. Ze všech bodů, ke kterým mohou řidiči připojit vůz v Česku, jsou tři čtvrtiny pomalé, 22 procent tvoří DC stanice s výkonem do 149 kW. Podíl vysoce výkonných stanic jen lehce přesáhl šest procent.
