Švýcarsko masivně nasazuje optické sítě, protože jsou mnohem úspornější

Proč jste se rozhodli jít právě do Švýcarska?

Protože Švýcarsko je v mnoha věcech napřed, tak působit na něm nám dává obrovskou výhodu, že vidíme, kam půjde zbytek Evropy. To nám v DRFG pomáhá kvalifikovaně identifikovat investiční příležitosti. Můžeme si ty věci také prakticky vyzkoušet. Týká se to třeba páté industriální revoluce, autonomních stojů, e-mobility i demografických a socioekonomických trendů. Také tu umíme otevírat dveře produktům, které vhodně doplňují naše služby v telekomunikacích a energetice na švýcarský trh. Jako je například Altron a jeho datacentra nebo Tesla Energies, s nimiž jsme uzavřeli strategické partnerství.

Je důležité být přímo na místě v době, kdy se informace šíří rychle a ve velkých objemech?

Je třeba novinky vidět a zažít. Vyzkoušet si projektování, tedy engineering, instalace i použití. Zkrátka co je nového, co je jinak, než jsme byli předtím zvyklí, jaké to může přinést výhody, potíže a tak dále. Řekněme, že se v Česku bude stavět nějaká nová síť, která už v zahraničí funguje. Ovšem tady bude mít jinou topologii, tedy rozmístění v prostoru a v krajině. Kdo její instalaci jinde zažil, a hlavně si ji reálně vyzkoušel, má mnohem větší šanci takovou výstavbu pak zvládnout i v jiných podmínkách. Protože lépe odhadne ty rozdíly než někdo, kdo si o nich bude jen číst.

Švýcarský trh je hodně konkurenční, takže si na něm nelze ukrojit tak velký díl. Lze si ale právě osahat všechny moderní trendy.

Čím to je, že zrovna Švýcarsko je tolik napřed?

Stahují se do něj centrály velkých, hlavně inovativních technologických firem. V Curychu se dokonce budují obrovská evropská datacentra. Vytváří se tak kultura prostředí, v němž se skvěle začíná s čímkoliv novým. Také je tu přebytek kapitálu, takže se každý rozhlíží, kam investovat. Máte-li inovativní nápad, dostanete se k penězům na rozjezd lépe než jinde. Švýcaři také na rozdíl do nás myslí v mnohem delších horizontech. I proto že jde o zemi, kde nikdy nebyla válka a nikdy nikdo nenapadl jejich hodnoty.

Proto se třeba hodně zajímají i o ekologii a důležitý je třeba rating udržitelnosti. ISO certifikáty jsou samozřejmostí, ale je zajímá ještě i takzvaný EcoVadis. Nám se v něm podařilo získat zlatý status a opravdu to otevírá dveře. Tím spíš že ho nemají ani někteří odběratelé.

Mluvil jste o datacentrech. Ta jsou ale poměrně náročná na energii a Švýcarsko je importérem, v podstatě dost závislým na Francii.

Je importérem a energie tu ani není nejlevnější. Nicméně struktura energetického mixu je téměř nejzelenější v Evropě. Velká část energie pochází z vody, takže Švýcaři jsou skvěle připraveni na energetickou transformaci. No a ta zase představuje největší trend pro telekomunikace. Mimo jiné proto, že významným prvkem je i přechod z metalických sítí na optiku, která je mnohem méně náročná na energie.

Není to i opačně? Že energetická transformace potřebuje perfektní sítě pro přenášení dat? Třeba kvůli balancování a podobně?

Energie je všude dost a dá se vyrobit i levně. Problém je v tom, že ji potřebujete vyrobit v té chvíli, kdy ji potřebujete spotřebovat. Takže veškeré přístroje, hlavně spotřebiče, spolu potřebují komunikovat. K tomu samozřejmě potřebujete v domácnostech vybudovat datové sběrnice a propojit je přes datacentra. Energetika a telekomunikace se tak začínají propojovat. Podle mě to bude nakonec jeden obor.

Když říkáte, že Švýcarsko je napřed, je tam vidět už něco takto funkčního?

Netroufám si mluvit o energetice jako celku. Nicméně i my už dnes instalujeme v Curychu a v Lucernu zmíněné sběrnice do domácností. Kromě toho je tu vysoká úroveň elektromobility, přičemž baterie v elektromobilu lze také využívat pro akumulaci energie a její následné čerpání. I ve spolupráci se softwarem, který predikuje spotřebu a výkyv cen.

Jak to ovlivňuje vás?

Prakticky stoprocentně. Samotná 5G mobilní síť je ve Švýcarsku prakticky postavená a pokračuje přechod metalických sítí na optické. Jen loni jsme postavili sedm a půl tisíce přípojek pro domácnosti a tento rok plánujeme jedenáct tisíc. V regionu, kde jsme jedničkou na trhu, představuje meziroční nárůst počtu instalací 30 procent. Podobné tempo bude podle mě pokračovat do roku 2030, kdy se pokryje okolo sedmdesáti procent domácností.

Co ještě se může manažer v této zemi naučit?

Třeba jak fungovat někde, kde je dlouhodobě minimální nezaměstnanost, zhruba okolo dvou procent. K tomu si přičtěte perfektně propracovaný sociální systém. Získat pracovníka je tak hodně složité, protože každý ví, že nikdy pro něj nebude problém najít si práci. Lidé tady proto potřebují vidět ve firmě vizi i sladění práce s osobním životem a nejsou to jen proklamace. Oni tak opravdu fungují a jsou schopni jen kvůli takovým věcem z firmy odejít. Klidně se vás zeptají: Proč potřebujeme růst a být ziskovější?

Jak se na to odpovídá?

Musíte najít stejnou vlnu, na které se potkáte. Nelze jen říct, že to chce majitel. My třeba můžeme říct, že přispíváme k energetické transformaci. Je to otázka hlubšího smyslu, který ti lidé nenajdou v kariéře a penězích. Protože ty jim nabízí kdokoliv.

Platí to pro všechny, nebo jen pro určité skupiny?

Švýcary především musíte vnímat jako dvě skupiny. Nejdřív ty, kteří jsou tam už po generace, a pak ty, kteří přišli nově. Málokdo má v zemi kořeny třeba od prarodičů. Tito lidé ale chápou, že není za čím se hnát. Že je lepší dbát na kvalitu života. Pak právě přemýšlejí v dlouhodobější horizontu. Takže je při budování infrastruktury nezajímá na prvním místě cena, ale zajímá je hodně udržitelnost, kvalita, a dokonce i design.

Jak se může držet konkurenceschopnost v zemi s minimální nezaměstnaností, vysokými mzdami a s vysokými cenami?

Oni mají nejen vysoké mzdy, vysoké daně, ale také vysokou úroveň služeb a perfektně fungující sociální systém. Takže lidé platí daně, ovšem vědí za co. Tudíž dovážet sem nějakou levnou, ale nekvalitní pracovní sílu nedává smysl. Vlak tu staví skoro v každé vesnici a jezdí na minutu přesně. Podobně funguje kdeco. Navíc tu úplně jinak působí odbory, v důsledku čehož náklady na pracovní sílu prostě nesnížíte. Když chcete elektrikáře, tak je automaticky v odborech. A i kdybyste se dohodli se zaměstnancem na nižší než běžné mzdě, vyměří vám pokutu a mzdu musíte dorovnat i zpětně. Ve výsledku je tak jejich ekosystém hodně uzavřený a konkurence ze zahraničí ho tolik netrápí.

Jak je tedy konkurenční trh ve vašem oboru?

Uspět tady znamená mít něco navíc. U nás je to určitě kvalita definovaná procesy a flexibilita, která souvisí i s firemní kulturou orientovanou na řešení a sdílení kapacit. Druhou věcí je potřeba být přítomný lokálně ve všech regionech, protože ve Švýcarsku se rozhoduje velmi decentralizovaně. Takže nestačí mít kancelář v Curychu nebo v Ženevě tak, jako u nás stačí ji mít v Praze.

Je to proto, abyste měli osobní kontakt, nebo je to, řekněme, místní hrdostí? Tedy že zákazník musí vidět lokální kancelář, musí vidět, že jste místní?

Je to obojí a obrovskou roli v tom hraje jazyk. Ve francouzské části s němčinou nepochodíte. Mimochodem ty části nejsou tři, jak si leckdo myslí, ale čtyři. Italská se totiž dělí na Ticino italskou a malou rétorománskou. Místní referenda také často ovlivňují podmínky, za nichž můžete fungovat. Tady se vedla velká diskuze okolo expozice elektromagnetickému záření. Dá se říct, že dokonce zpomalila výstavbu 5G sítí. Expozice elektromagnetickému záření je ve Švýcarsku velké téma, zveřejňovat údaje je nařízeno vyhláškou z roku 2019. My jsme v tom viděli příležitost, vyvinuli jsme vlastní software k projekci a měření záření a troufám si říct, že jsme se stali jedničkou na trhu.

Jak to berou Švýcaři vážně?

Berou. Někteří lidé dokonce kvůli tomu proti 5G vysloveně brojili. Dnes fungují limity, které nesmíte překročit. Také pravidelně zveřejňované mapy, kde vidíte, čemu jste v jaké úrovni vystaveni. Přičemž lidé ji opravdu sledují. Souvisí to i s důvěrou ve stát, který navíc, jak jsem už říkal, dává lidem možnost se k řadě věcí vyjadřovat v referendech.

Martin Vašák

Je členem představenstva skupiny Suntel Group, zaměřené mimo jiné na instalaci telekomunikačních zařízení. Zároveň je předsedou představenstva dceřiných společností Suntel Switzerland a Enkom. V minulosti pracoval například pro Celestiku či pro Lear Corporation.