Žijeme v úplně nové realitě: jsou velmi nízké úrokové sazby, roste inflace a akcie jsou příliš drahé, shodli se investoři a ekonomové na konferenci Investiční výhledy 2021. Má smysl kupovat nemovitosti, akcie, nebo zlato a dluhopisy?
Šéf hedgeového fondu Bohemian Empire Štěpán Pírko uvedl, že dle historických výpočtů Sidneyho Homera nebyly nikdy dlouhodobé úrokové sazby pod dvěma procenty, a to za celou historii lidstva. Zároveň zadlužení celého světa rekordně vzrostlo na zhruba 380 procent globálního HDP. „Splácení dluhů historicky vždy končilo inflací,“ poznamenal. Čeká tedy růst jak sazeb, tak inflace.
Mojmír Hampl z KPMG doplnil, že část inflace zůstává málo viditelná – například ceny nemovitostí, které v posledních letech prudce rostly, nejsou zařazeny do indexu spotřebitelských cen, navíc pandemie změnila i spotřební chování. „Také čekám spíše inflaci, důvody jsou například zvýšení ceny práce v Asii, která spolu s pandemií vede k větší lokalizaci a růstu cen, i fiskální politika a očekávaná euforie po skončení pandemie,“ uvedl bývalý centrální bankéř.
České sazby jdou jinudy
Jeho exkolegyně z ČNB, ekonomka Eva Zamrazilová, úvahy potvrdila i z hlediska českého trhu. Podle ní bude až dekádu trvat konsolidace veřejných financí. Pro letošek trh čeká inflaci v průměru 2,1 procenta. „Je ale zajímavé, že většina analytiků nečeká růst úrokových sazeb, jak by se předpokládalo,“ uvedla bývalá centrální bankéřka. Většina tuzemských analytiků odhaduje repo sazbu na úrovni 0,25 procenta pro prosinec letošního roku.
Inflaci v rozmezí dvě až tři procenta čekají ekonomové i pro EU (spíše ke dvěma procentům) a v USA (spíše ke třem). Luboš Mokráš z PPF Banky uvedl, že inflaci v USA potáhne nynější dvoubilionový podpůrný balíček i přístup k regulaci od nového kabinetu. Úrokové sazby jsou přitom kolem nuly. „Je těžké investovat do dluhopisů, když sedmadvacet procent z nich má aktuálně záporný výnos,“ uvedl Leoš Jirman z Emun Partners.
Zároveň existuje inflace cen finančních aktiv s tím, jak roste globální likvidita - ta často končí v akciích. Zároveň nerostou zisky společností, takže z pohledu valuací vypadají akcie draze. Průměrný poměr P/E (zisku na akcii, který zhruba ukazuje návratnost investice v letech) je 22,62 procenta, což je nejvýše od dot.com bubliny. Ovšem v roce 2000 měl dluhopis zhruba šestiprocentní výnos, nyní to jsou dvě procenta.
Neveřejné investice
Investoři se shodují, že v příštích letech bude výnos na akciích nízký, právě proto, že nyní jsou ceny příliš vysoké. A jak získat vyšší výnosy? Sázkou na neveřejná aktiva, jejichž cena se od burzy neodvíjí. Aurelien Bullot z Rothschilds & Co soudí, že investice do private equity by do roku 2035 měly růst více než desetiprocentním tempem ročně.
Co se týče běžnějších investičních strategií, portfolio manažeři radí investice co nejvíce diverzifikovat - krom akcií a dluhopisů by jako bariéru proti inflaci zařadili zlato, jiné komodity, nemovitosti i protiinflační dluhopisy. FIlip Savi z Emun Partners uvedl, že tradiční portfolio složené ze 60 procent z akcií a 40 procent dluhopisů v následujících letech po odečtení nákladů inflaci neporazí.
Ani nemovitosti nejsou v současné situaci procházka růžovou zahradou. Lukáš Musil z RSJ Real Estate říká, že loňský rok měl z pohledu výnosů dva vítěze, rezidenční nemovitosti (především v Praze) a logistické stavby.
„Může za to přesun výroby z Asie zpět do Evropy a také boom e-commerce kvůli pandemii,“ uvedl. Bohužel teď je ale v Česku velmi málo logistických projektů, kam se dá investovat. Pro letošek by do portfolia nezařazoval zejména obchodní centra.
„Ty budou hodně pod tlakem. Pool možných nájemníků je v Česku malý, tudíž je obtížné nahradit nájemce. A banky se na centra budou dívat pesimisticky,“ uvedl. Co se týče rezidenčního bydlení, problém je, že ceny nájmů klesají – v Praze už klesly o deset procent. Developerům se ale výstavba bytů stále vyplácí.
Investice do emocí poráží inflaci
Investičním trendem poslední doby jsou udržitelné investice, takzvané Impact Investice. Spoluzakladatelka fondu Tilia Impact Ventures Silke Horáková uvedla, že region CEE je co se týče podílu na těchto globálních investicích zatím velmi slabý, představuje jen 0,5 procenta celkového objemu.
Do portfolia, které má za cíl porazit inflaci, patří dle finanční ředitelky Alexandry Bízkové také alternativní investice, konkrétně umění. To má kromě investičního i estetickou hodnotu pro sběratele. Covid poznamenal i trh s uměním, globálně výnosy aukčních domů klesly o 1,2 miliardy dolarů, v Česku o 0,4 miliardy korun.
„Pandemie ovlivnila i trh s uměním, protože se více transakcí realizuje online. Na druhou stranu ale zase namísto aukčních prodejů posílily privátní transakce,“ uvedla Bízková. Nejdražším dílem vydraženým loni v Česku byl obraz od Františka Kupky Divertimento II. za 90 milionů korun. „Kvalitní umění dlouhodobě inflaci poráží, jeho hodnota roste,“ dodala.
