Návrh na odvod daní v korunách i eurech je omyl, říká bývalý viceguvernér ČNB
Za špatný nápad označil někdejší viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl záměr vlády umožnit tuzemským podnikům zvolit si, zda chtějí vést účetnictví a odvádět daně nejen v korunách, nebo v eurech. Ministr financí Zbyněk Stanjura nedávno v ČT uvedl, že vláda by chtěla tuto možnost zavést od ledna 2024. Hampl se k této záležitosti vyjádřil během konference Quo vadis, CZK? pořádané investiční společností EMUN.
„Než zavést takový hybridní model, bylo by lepší mít jednu měnu. Jakoukoli,“ řekl kategoricky ekonom. Vláda by se podle něj přijímáním daní v korunách i v eurech vystavovala kurzovému riziku. Její korunové příjmy by závisely na posilování či oslabování koruny vůči euru. „Znamenalo by to neustále otevřenou devizovou pozici,“ dodal s tím, že by to byl makroekonomický omyl.
Stanjura v březnu v České televizi prohlásil, že takové řešení považuje za dobrý nástroj. „Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku, jestli je exportér, nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který je pro jeho konkrétní podnikání lepší,“ uvedl tehdy ministr.
Se zavedením možnosti počítá programové prohlášení vlády. Chce tak vyjít vstříc rostoucímu počtu podniků s příjmy a výdaji v eurech. Vzhledem k rostoucím korunovým úrokovým sazbám také přibývá firem, které financují své podnikání v eurech. V eurozóně jsou úrokové sazby díky politice Evropské centrální banky mnohem nižší.
Podobně jako Hampl se v diskuzi vyjádřil spolumajitel investiční společnost Art of Finance Petr Krčil: „Nápad duálního systému mě šokuje. To je vhodné pro nějakou hodně malou ekonomiku a tou Česko není.“
Diskuze se dotkla i tématu využití devizových rezerv ČNB v boji proti inflaci. Rezervy centrální banky přesahují 157 miliard eur. Prodejem části eur a nákupem korun by ČNB mohla přispět ke zpevnění tuzemské měny. To by tlumilo inflaci díky zlevnění dováženého zboží včetně ropy a pohonných hmot.
Ostatně ČNB již kurz podpořila činy i slovy na začátku března. Snažila se tak tlumit nadměrné výkyvy a oslabování kurzu koruny v souvislosti s válkou na Ukrajině. Silnější měna by v boji proti růstu spotřebitelských cen zafungovala v kombinaci se zvyšováním úrokových sazeb. Pro tlumení inflace za podpory devizových rezerv se často vyjadřuje třeba také ekonom Tomáš Havránek.
„Jsem příznivcem využití kurzu koruny,“ řekl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler s tím, že vzhledem k válce na Ukrajině a vysoké inflaci je situace mimořádná. Upozornil však, že „dvoucifernou inflaci bychom ale tímto způsobem nezlomili“.
Podle něj totiž analýzy ukazují, že využití kurzu nemá tak silný efekt jako zvyšování úrokových sazeb. Odhadl, že případné zpevnění kurzu například o deset procent by meziroční míru inflace ztlumilo zhruba o dva procentní body. Pro připomenutí, v březnu dosáhl růst spotřebitelských cen téměř 13 procent.
ČNB by také mohla podle Seidlera intervenovat na trhu, pokud by kurz koruny pod vlivem ekonomické nejistoty způsobené válkou na Ukrajině začal opět, stejně jako na přelomu února a března, výrazněji oslabovat. Centrální banka by pak možná zakročila dříve než na úrovni okolo 26 korun, jako tomu bylo na začátku března. Důvodem je to, že inflační tlaky v ekonomice od té doby narostly.
Podle ekonoma ČBA ale nyní není případné citelné ustřelení koruny pravděpodobné. „Trh si je vědomý přítomnosti ČNB a velikosti devizových rezerv,“ řekl a vysvětlil, že chování naší centrální banky je v očích zahraničních investorů i spekulantů důvěryhodné díky dobré komunikaci a ochotě intervenovat.
