Tlak na regulaci vztahů dodavatelů s řetězci sílí
„Když v nějakém odvětví nejsou obchodní vztahy dlouhodobě v pořádku, stát musí nalajnovat hřiště, aby se hrálo fér,“ řekl ministr. Za příklad dal regulaci v telekomunikacích nebo vodárenství. Při popisu praktik řetězců zmínil Jurečka případ, kdy se na něj obrátila nejmenovaná tuzemská mlékárna s tím, že jí velký zahraniční řetězec vyřadil ze dne na den z prodeje tři desítky produktů.
Oficiální cestou se šéf rezortu zemědělství od řetězce nic nedozvěděl. Následně však dostal informaci, že tento řetězec dostal od své matky příkaz dávat přednost mléčným výrobkům ze země svého původu.
„Když na každém jednání s řetězci ztratíme na ceně jedno až dvě procenta, tak za chvíli jim budeme platit za to, že vůbec můžeme prodávat,“ postěžoval si Jaroslav Kurčík, člen představenstva Agrofertu a viceprezident Potravinářské komory. „Sítě dělají, co si necháme líbit,“ dodal majitel holdingu Hopi František Piškanin, jehož skupina rovněž vyrábí jogurty. Kurčík i Piškanin se však shodli na tom, že na úspěšnou regulaci už může být v současnosti pozdě.
Za podporu domácích výrobců při tvrdých jednáních s řetězci se vyslovil také prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Každá regulace je špatná, ale nějaký způsob podpory lokálních výrobců by mohla být cesta,“ poznamenal na konferenci. Jedním dechem ale odmítl novelizaci zákona o významné tržní síle, jejíž projednávání na podzim přerušila vláda.
