Zlatá horečka vypukla. Velká čtyřka poradců těží z radikálních změn v byznysu, děsí se ale velké hrozby
Dovozní cla, která na desítky zemí uvalil prezident Spojených států Donald Trump, vytvářejí na firmy z celého světa bezprecedentní tlak na změnu obchodních strategií. Musejí reagovat na nečekaně významné změny prostředí, v němž se snaží vydělávat – ať už se jedná o cla, daně, přesun továren či zaměstnanců do zámoří, nebo naopak pryč z USA – ale neunáhlovat se, uvádějí na dotaz e15 zástupci takzvané velké čtyřky největších poradenských domů – Deloitte, EY, KPMG a PwC. Trumpem vyvolané klima „velké čtyřce“ sice dočasně nahrává, protože stávající i noví klienti poptávají pomoc, aby se v novém světě dokázali lépe zorientovat, zároveň ji ale i ohrožuje. Vyústí-li Trumpovy otřesy v recesi, s hrozícím propadem se svezou i poradci prodávající expertizu.
„Většina firem si uvědomuje, že vstupujeme do období, které může zásadně přepsat pravidla globálního obchodu a možná i celé obchodní modely, jak jsme je znali,“ říká partner KPMG Legal Martin Hrdlík. Advokátní kancelář zaznamenává zvýšenou poptávku po poradenských službách napříč obory – zejména tam, kde je třeba propojit právní, regulatorní a strategickou stránku věci, což potvrzují i další oslovené poradenské společnosti.
„U některých klíčových klientů evidujeme nárůst poptávky po konzultacích orientačně o třicet až čtyřicet procent. Typicky se jedná o dotazy, jak reagovat na první kroky nové administrativy amerického prezidenta, tedy na celní opatření, na změny v oblasti mezinárodních dohod nebo na očekávané daňové úpravy,“ dodává Hrdlík.
KPMG přibývá také úplně nových klientů, kteří dosud spoléhali na vlastní právní či strategické týmy. Poradci se snaží interpretovat a vysvětlovat klientům, co Trumpem vyvolané změny znamenají, a zároveň jim pomáhají s přípravou scénářů, jak na různé verze budoucího vývoje reagovat.
Scénáře už připravuje také česká pobočka globálního poradenského gigantu Deloitte. Týkají se například toho, jak přenastavit obchodní strategii, plán investic, vízovou a daňovou politiku firem nebo jak se připravit na možná odvetná opatření Evropské unie.
„Téměř každý běžící projekt je nějak ovlivněn. A když případně není, tak chce klient přesto analyzovat, jak by mohl být ovlivněn. Nebo chce prostě jen získat čas na reakci nebo změnu strategie. Takže například u téměř každého M&A projektu (fúze a akvizice) probíhá diskuze, zda pokračovat, zbrzdit, nebo naopak urychlit proces,“ vysvětluje šéf české pobočky Deloitte Miroslav Svoboda.
Řada českých firem v reakci na opatření Trumpovy administrativy zvažuje nebo už dokonce přesouvá část výroby z Česka do zámoří: To se týka například producenta nemocničních lůžek Linet nebo jednoho z největších dodavatelů automobilových dílů Brano.
Cla USA a dopady na český byznys
První jmenovaný přesune část výrobní linky s vyšší přidanou hodnotou z tuzemska do zámoří, aby snížil dopad cel, druhý zase spouští továrnu v Georgii, v níž bude zhotovovat díly pro Teslu nebo General Motors. I v takových případech mají poradci žně – řeší se daně, plán investic nebo například víza pro zaměstnance.
Návrat 78letého republikána do Bílého domu zároveň nutí některé české podniky k tomu, aby snížily svou závislost na americkém trhu a více energie vkládaly do posilnění v jiných odbytištích, kde již působí, případně expandovaly na úplně nové trhy.
„Alternativu nabízí například jihovýchodní Asie, Latinská Amerika, Blízký východ či Afrika, kde roste poptávka po průmyslových technologiích, zdravotnickém vybavení či po chytrých řešeních,“ uvedl analytik Hospodářské komory Roman Renda v článku o hledání nových trhů.
Částečně vynucený vstup do neznáma je tak další vodou na mlýn poradců: Řeší, jak na výstavbu nebo skoupení nových výrobních kapacit v zahraničí, podmínky financování akvizic či exportu, převodu nehmotného majetku či duševního vlastnictví, tedy například různých licencí.
Čeští klienti poradenských kolosů prý zatím nepanikaří, v rozhodování jsou však velice opatrní. A platí to i pro samotné poradenské domy. Jejich zástupci připouštějí, že razantní Trumpem vyvolané změny znamenají zhoršení ekonomické situace, zpomalení růstu i hrozbu vážnější recese. V takovém případě by utrpěl i poradenský byznys.
Vedoucí partner daňového poradenství PwC Martin Diviš varuje, že pokud by se Evropa nedohodla s USA, a tudíž by se vrátila do hry plošná dvacetiprocentní cla, která jsou nyní na tři měsíce pozastavena, Česko coby silně exportní ekonomika by mohlo nepřímými dopady přijít o jeden až dva procentní body HDP. Takový scénář by srazil letošní růst českého HDP na „černou nulu“, protože ministerstvo financí pro letošek predikuje právě dvouprocentní růst. Jedná se o odhad, který již zohledňuje Trumpem zaváděná cla – dříve MF čekalo růst HDP o 2,3 procenta.
„Takový vývoj by určitě přinesl růst nezaměstnanosti a inflace, firmy by znovu začaly otáčet každou korunu, což by dopadlo i na poradenský byznys. Na druhou stranu by firmy nepochybně také chtěly hledat cesty, jak minimalizovat dopad cel na svůj byznys. Který z těchto dvou faktorů nakonec převáží, se dá dnes těžko kvantifikovat,“ konstatuje Diviš.
Český byznys však může z nově nastolené reality i těžit. Jednak je dobře „vytrénovaný“ těžkými zkouškami, jakými byla pandemie covidu-19, válka na Ukrajině či energetická krize, takže v současné turbulentní době nereaguje na změny zbrkle.
A jednak má co nabídnout, věří Svoboda z Deloitte: „Pokud investice půjdou do větší soběstačnosti Evropy, tak to posílí pozici Česka jak v dodavatelských řetězcích, tak z pohledu atraktivity pro nové investice například do technologií, v nichž nám ujíždí vlak. Není klišé, že dobře řízené firmy vidí příležitosti i v krizích, pro české podniky to platí dlouhodobě. A já opět věřím, že se cesta najde.“
