Ceny energií zvyšují příjmy státu ze strategických firem. Letos je to už 61 miliard
ČEZ, Čepro, Mero a další státní a polostátní firmy za posledních pět let výrazně navýšily svůj příspěvek rozpočtu. Ještě v roce 2018 odvedly zhruba deset miliard korun, loni státní rozpočet posílily už o více než 26,5 miliardy. Podle každoroční zprávy rezortu financí předložené tento týden vládě si nejlépe z nich vede ČEZ, který letos vyplatil vůbec nejvyšší dividendu, 54 miliard korun.
Podle šéfa státní pokladny Zbyňka Stanjury (ODS) se ale něco takového už nebude opakovat: „Vzhledem k vysokým cenám energií měl ČEZ v roce 2022 rekordní výsledky, proto byla rekordní i letošní dividenda.“
Letos dostal stát od podniků, za něž odpovídá ministerstvo financí a další rezorty, zhruba 61 miliard. Přesná čísla včetně rozpočítání na jednotlivé firmy bude obsahovat až Zpráva o činnosti a výsledcích strategických společností s majetkovou účastí státu za rok 2023, kterou kabinet projedná příští podzim. „V návrhu rozpočtu na příští rok ale počítáme s poklesem prostředků plynoucích ze státních subjektů na přibližně třicet miliard,“ upozornil Stanjura.
Podle aktuální zprávy stát vykonává vlastnická práva ve 36 subjektech, převážně akciových společnostech a státních podnicích, prostřednictvím sedmi ministerstev. A soustředí se zejména na ty obory, „které nemůže efektivně zajistit trh nebo se jedná o jasný strategický zájem, tedy o energetickou a surovinovou bezpečnost či vlastnictví kritické infrastruktury“, jak se v dokumentu píše.
Do výčtu tak spadá ČEPS, který se stará o energetickou přenosovou soustavu, Letiště Praha a Řízení letového provozu, Správa železnic, Česká pošta, výrobce střelných prachů a trhavin Explosia, Lesy České republiky nebo Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost pro finanční krytí vývozních projektů. Lesy ČR se v roce 2022 odvedenou sumou 3,8 miliardy korun umístily na druhém místě za ČEZ s 18 miliardami. Třetí skončil ČEPS s rovnými dvěma miliardami.
Určitým paradoxem je státní kontrola jediného tuzemského národního podniku, kterým je Budějovický Budvar, a také cele státně vlastněného karlovarského hotelu Thermal. Čas od času se objeví návrhy některých politických stran na jejich prodej do soukromých rukou. Zástupci pivovaru a hotelu je ale odrážejí argumenty o nevýhodnosti privatizace, která by přinesla jednorázový zisk. Například Budvar poslal loni státu 550 milionů korun, podobné sumy odváděl i dříve.
O poklesu dividendy ze státních akciovek, který v roce 2024 očekává Stanjura, svědčí i hospodaření skupiny ČEZ v tomto roce. Podle čísel zveřejněných minulý čtvrtek firma za tři čtvrtletí vydělala 29,8 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 43 procent. Jako hlavní příčinu ČEZ jmenuje letos zavedenou daň z neočekávaných zisků, která zvýšila náklady o 21 miliard. Provozní zisk EBITDA skupiny naopak vzhledem k vysokým tržním cenám komodit stoupl o šest procent na 95 miliard. „Výsledky hospodaření za první tři čtvrtletí reflektují postupnou stabilizaci na energetických trzích,“ popsal situaci generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
