Jak snížit závislost na ruském plynu? Česko si musí ohlídat nastavení úspor
I na zítřejším summitu EU zanechá svůj odraz ukrajinská krize, ačkoliv by se měli lídři členských zemí bavit hlavně o klimatu a energetice. Postup Moskvy vůči Kyjevu totiž znovu zvýraznil evropskou závislost na ruském plynu.
Země jako Bulharsko, Finsko, Slovensko a baltské státy jsou na dovozu z Ruska plně závislé. A s nadcházející zimou se v EU po několika letech ozývají obavy, že Rusko by mohlo plyn zdražit nebo jeho dodávky omezit.
To klimaticko-energetická politika během několika měsíců nevyřeší. Do budoucna si ale Evropská komise od klimatických cílů pro rok 2030 slibuje, že závislost na plynu dlouhodobě sníží. Zdůraznila to i v červenci, kdy navrhla cíl pro 30procetní zvýšení energetické účinnosti.
Watty, které se nespotřebují
„Diskuse o energetické bezpečnosti se občas nepochopitelně odděluje od diskuse o energetické náročnosti. Přitom je zřejmé, že každý watt energie, který EU ušetří, přispěje k energetické bezpečnosti stejně jako každý watt dovezený odjinud,“ píše ve svých materiálech aliance Šance pro budovy,“ která lobbuje za zvyšování energetické účinnosti v budovách.
Výpočty Komise ukazují, že s každým procentem energetických úspor se dovoz zemního plynu sníží o 2,6 procenta. Pokud se ale cíl nastaví na víc než 35 procent, poměr mezi zvyšováním úspor a snižováním závislosti se prudce snižuje. Díky zvyšování úspor ovšem podle čísel Komise také klesá cena plynu.
Využívání plynu přitom v některých případech ke zvyšování energetické účinnosti slouží, a tak by vazba mezi úsporami a energetickou bezpečností mohla být složitější. Jak například navrhuje Český plynárenský svaz (ČPS), k plnění současných závazků může pomáhat například výměna starých uhelných kotlů za účinnější plynové.
Biomasa nad plyn
„Ve srovnání s hnědým uhlím se při spalování zemního plynu uvolňuje pouze 50 procent emisí CO2, 60 procent ve srovnání s černým uhlím a 75 procent v porovnání s kapalnými palivy. Vzhledem k vyšší účinnosti je ale snížení CO2 ještě vyšší,“ řekl dříve médiím místopředseda Rady ČPS Jiří Šimek.
Vláda ale může takové využívání plynu omezit, jako například když v dotačním programu Nová zelená úsporám dává na plynové kotle nižší dotace než na ty, které spalují biomasu.
„Pokud bychom začali vyměňovat uhelné kotle za plynové, povede to ke snížení spotřeby i emisí, ale závislost na plynu se může zvýšit. Lze to ale udělat chytřeji,“ vysvětluje programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh s tím, že se v ideálním případě preferuje právě spalování biomasy.
„Především jde o to, aby modernizaci topenišť provázelo co největší snížení spotřeby. Když se například v nějakém městě rekonstruuje teplárenská síť a přechází se na biomasu, musí se zároveň pořádně zateplit domy. Jinak se biomasou zbytečně plýtvá,“ řekl EurActivu.
Potenciál Česka
Jiný zdroj redakce ale upozorňuje, že podobná opatření se budou ve velké míře realizovat už ve stávajícím období do roku 2020. „Jde spíš o to, kde se vlastně potenciál pro úspory po roce 2020 v České republice nachází,“ říká.
Celý článek si můžete přečíst na webu EurActiv.cz
