Strnad jedná o koupi Synthesie. Chce ovládnout produkci střelné bavlny a vyrábět více granátů
Zbrojař Michal Strnad se snaží nalézt další cestu, jak proniknout do chemického průmyslu a vyřešit tím úzké hrdlo při výrobě dělostřelecké munice. Podle několika na sobě nezávislých zdrojů projevil zájem o významnou pardubickou chemičku Synthesia a se současným majitelem, holdingem Agrofert, již o transakci jedná. Hodnota firmy podle odhadu E15 přesahuje miliardu korun. Informaci jako první přinesly Seznam Zprávy.
Synthesia se zaměřuje především na výrobu pigmentů, barev a nitrocelulózy. Posledně uvedená látka, takzvaná střelná bavlna, je pro Strnadův byznys stěžejní. Sousední chemička Explosia ji využívá jako surovinu pro výrobu prachových náplní, které odebírá Strnadova firma MSM Group k produkci dělostřeleckých granátů.
Žádná ze stran potenciální transakce nechtěla spekulace trhu komentovat. Vojenský analytik a expert na zbrojní průmysl Lukáš Visingr by nicméně takový Strnadův krok vnímal jako logický. „Skupina Czechoslovak Group se netají tím, že chce vybudovat co možná nejvíce soběstačný zbrojní klastr. Hledá cesty, jak být nezávislá na třetích dodavatelích, aby mohla pružněji reagovat na vnější okolnosti a zvyšovat výrobní kapacity. Akvizice výroby nitrocelulózy by do toho zapadala,“ hodnotí Visingr.
Podobně to vidí další experti z oboru. „Majitel Czechoslovak Group Michal Strnad by tak elegantně vyřešil svoji loňskou nabídku na kapitálový vstup do Explosie, na niž vláda zatím nereagovala. Ovládnutím Synthesie by se Explosia stala na Strnadovi zcela závislou,“ uvedl odborník obeznámený se situací na trhu s výbušninami, který si přál zůstat v anonymitě.
Poukázal na skutečnost, že největší objemy nákupů všech surovin potřebných k výrobě uskutečňuje Explosia právě u Synthesie. Podle analýzy, kterou má E15 k dispozici, dosahuje tento objem 62 procent. Jedná se nitrocelulózu, dusičnan amonný, kyselinu dusičnou včetně její regenerace a o kyselinu sírovou.
Šéf Asociace obranného a zbrojního průmyslu ČR Jiří Hynek upozorňuje, že minimálně u nitrocelulózy Explosia moc jiných možností nemá. V Evropě jsou podle něj jenom tři významnější výrobci. „Jeden je ve Francii, jeden v Česku a jeden je v Srbsku,“ řekl už dříve serveru Newstream. Pro E15 dodal, že Synthesia je z těchto výrobců jednoznačně největší.
Explosia je zcela závislá na Synthesii také v oblasti energetiky, mimo jiné v dodávkách tepla. Chemička sousednímu výrobci munice zajišťuje rovněž elektřinu, a dokonce i ostrahu rozsáhlého areálu v pardubickém Semtíně.
Důvodem závislosti je historická vazba a společný vývoj před oddělením Explosie v roce 2002. Ještě v devadesátých letech tvořily Explosia a Synthesia jeden provázaný státní subjekt, později začleněný pod bývalou skupinu Aliachem. Tu koupil Andrej Babiš a Explosii pak prodal vládě zpět. Synthesia zůstala pod křídly holdingu Agrofert, který expremiér a šéf ANO v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.
Synthesia podle posledně zveřejněných výsledků za rok 2021 utržila 4,1 miliardy korun a před zdaněním vydělala 188 milionů korun.
Strnad loni projevil zájem také o vstup do Explosie. Ta má ovšem pro stát, jeho armádu i bezpečnostní složky strategický význam, protože je v České republice jediným dodavatelem klíčových materiálů. Patří k nim takzvané střeliviny, trhaviny nebo hnací náplně dělostřeleckých granátů ráže NATO 155 milimetrů, na něž přechází české vojsko.
O záměru Strnadovy CSG investovat nebo kapitálově vstoupit do Explosie plně ovládané státem jako první psala E15 na podzim. Strnad jako důvod v dopise adresovaného premiérovi a ministrům průmyslu a obchodu, financí a obrany uvedl nespokojenost s tím, jak Explosia plní zakázky. Jeho zájmem bylo zejména zvýšení výrobních kapacit.
Explosia nicméně od začátku války na Ukrajině prohlašuje, že výrazné zvýšení výroby není otázkou měsíců, ale roků. Podle mluvčího společnosti Explosia Martina Vencla nicméně už investice do rozšíření výroby začala. „Výrobní kapacitu zdvojnásobíme. Potřebujeme ale novou výrobní halu a nové technologie, což si vyžádá tři čtyři roky. K tomu budeme potřebovat také personální posílení a zvýšení dodávek surovin,“ říká Vencl. Zvýšení výroby nitrocelulózy by v tomto ohledu podle něj bylo nejdůležitější.
