Veolia se vrací do byznysu s odpadem, chce novou spalovnu
Tomuto plánu nahrává i skutečnost, že Veolia Energie (dříve Dalkia ČR) provozuje v Česku několik tepláren a hlavně stovky kilometrů sítí pro dodávky tepla. Významný je i fakt, že od roku 2024 se v Česku nebude smět skládkovat komunální a recyklovatelný odpad. Spalování odpadu pro energetické využití se tak v žebříčku priorit posunulo výrazně nahoru.
Výstavba spaloven, byť pro výrobu energie, ale stále silně vadí zejména ekologickým hnutím. Příliš nakloněn jí není ani Brusel, který nechce spalovny dotovat. V Česku jsou zatím tři – v Praze, Liberci a v Brně. Stavba dalších dvou – v Karviné a Komořanech – byla právě kvůli odmítnutí dotace pozastavena.
Brusel argumentuje, že přednostně je třeba předcházet vzniku odpadu, a pokud vznikne, měl by se recyklovat. V Česku se přitom komunální odpad spaluje pro výrobu energie zatím jen málo. Předloni se takto využilo 614 tisíc tun, tedy 11 procent všech komunálních odpadů. Nový plán odpadového hospodářství ale počítá s nárůstem do roku 2024 na 1,47 milionu z 5,3 milionu tun komunálního odpadu, tedy na 28 procent.
Po fúzi Veolie s Dalkií se spojí i jejich nadační fondy
Skupina Veolia v Česku sjednotila vedení základních aktivit. Těmi jsou vodní hospodářství, energetika s teplárenstvím a odpadový byznys. Ten je ale po loňském prodeji podílu ve společnosti Marius Pedersen utlumený.
Spojení Veolie s Dalkií znamenalo pro skupinu velkou reorganizaci. „Novou organizací chceme zlepšit své výkony,“ uvedl generální ředitel skupiny Veolia ČR a zároveň ředitel pro střední a východní Evropu Philippe Guitard.
„Od té doby, co má skupina jediného akcionáře, je mnohem jednodušší rozhodovat o investicích a tedy i budoucnosti skupiny. Druhým přínosem je pak vyšší kontrola nákladů,“ uvedl k přínosům reorganizace ředitel.
Stačí jeden ředitel
Od letoška tak například ve skupině nefungují tři finanční ředitelé, ale jen jeden. Spojením s Dalkií vznikl jeden z dvaceti největších tuzemských podniků s tržbami zhruba 27 miliard korun. Skupina nyní zaměstnává přes sedm tisíc lidí.
Další důsledek fúze je i spojení dvou dosud samostatných nadací – Nadačního fondu Dalkia a Nadačního fondu Veolia, který se stane nástupnickým. Hlavní projekty, jako například Voda pro Afriku či podpora zvyšování pracovních míst v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, přitom zůstanou zachovány.
Dění v Česku je odrazem situace mateřské společnosti Veolia, která se před třemi lety dostala do výrazných dluhů. Od té doby se v rámci úspor zbavila mnohých aktiv, jako například vlastní dopravy či právě podílu v Marius Pedersen.
