Zařadit energii získanou z jádra mezi šetrné může přinést komplikace, tvrdí šéf ČEZ Beneš

Šéf ČEZ Daniel Beneš při slavnostním uzavření elektrárny Prunéřov I. Právě zde by mohla stát gigafactory na baterie, do které by ČEZ dodával lithium

Šéf ČEZ Daniel Beneš při slavnostním uzavření elektrárny Prunéřov I. Právě zde by mohla stát gigafactory na baterie, do které by ČEZ dodával lithium Zdroj: Michaela Szkanderová / E15

Daniel Beneš
Šéf ČEZ Daniel Beneš
3 Fotogalerie
ČTK

Návrh Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu může podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše v tomto znění přinést zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. Česká republika by měla podle něj zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný, a aby jeho podmínky byly vůbec realizovatelné. 

"Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem," uvedl Beneš. Problémy by se podle něj týkaly velkých i malých modulárních jaderných zdrojů. "Investice do šedesátiletého provozu stávajících bloků v Dukovanech či v Temelíně po roce 2040 je taktéž v rozporu s navrženou taxonomií," uvedl generální ředitel ČEZ.

Video placeholder
Proč rostou ceny energií? • Videohub

Plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn nebude podle něj kvůli návrhu možné realizovat a centrální zásobování teplem v ČR z velké části skončí, neboť dosažení podílu 30 procent spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné.

"Z pozice prvního viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR i generálního ředitele Skupiny ČEZ se domnívám, že by ČR měla zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný, a aby jeho podmínky byly vůbec realizovatelné. ČEZ i Svaz průmyslu a dopravy jsou připraveny aktivně pomoci," uvedl Beneš.

Evropská komise dlouho očekávanou publikaci takzvané taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, dosud několikrát odložila. Návrh komise podle Financial Times předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích 20 let a do zemního plynu deset let.