Ženevské domácnosti bude vytápět i chladit voda z jezera. Město dokončuje unikátní centrální systém
Letos skončí ve švýcarské Ženevě výstavba unikátního systému centrálního zásobování teplem a chladem. Využívat bude vodu ze Ženevského jezera. Připojí se k němu budovy v centru města a v okolí letiště.
Po ženevském nábřeží Quai des Bergues korzují davy lidí. Přijeli oslavit svátek města a už se těší na večerní monstrózní ohňostroj nad hladinou Ženevského jezera. Výhled na místní dominantu, 140 metrů vysoký vodotrysk, jim však kazí zátarasy. Místo vodní tříště padající do jezera mohou obdivovat třeba speciální bagr, který pluje na plošině v místech, kde z největšího švýcarského jezera vytéká řeka Rhona.
Už za pár měsíců stavební práce skončí a centrum Ženevy se bude moci chlubit jiným unikátem, který však na rozdíl od vodotrysku oči neuvidí. Budovy na obou březích Rhony a ve čtvrtích přilehlých k jezeru se budou chladit a vytápět pomocí vody z jezera.
Zhruba pět kilometrů od pobřeží v hloubce 45 metrů nasaje obří potrubí až 2,7 milionu litrů vody za hodinu. Dopraví ji do podzemního rezervoáru pod městem, odkud ji soustava pump pošle do výměníků a tepelných čerpadel.
Úspora energie
Voda z hloubi jezera má po celý rok téměř stejnou teplotu, která se pohybuje v rozmezí od šesti do osmi stupňů Celsia. Ideálně se hodí pro chlazení datových center, ale také jako zdroj chladu v klimatizacích. Výkonná tepelná čerpadla získané teplo dokážou z chladící vody dostat zpět. Navíc si vezmou část tepla i z jezerní vody, která po použití skončí v Rhoně.
„Systém GeniLac sníží v létě teplotu jezera maximálně o 0,2 stupně Celsia. Ženevské zákony povolují až 1,5 stupně,“ říká Véronique Tanergová, mluvčí městské energetické a telekomunikační společnosti SIG, která GeniLac buduje.
Podívejte se, jak projekt vypadá:
Do roku 2020 ušetří podle projektu používání jezerní vody až 80 procent elektřiny na chlazení. Díky vodě se v chladicích systémech přestanou používat skleníkové plyny. Po spuštění klesne také spotřeba plynu a topných olejů pro vytápění, čímž by do roku 2020 měly klesnout emise skleníkových plynů o čtvrtinu.
V té době bude k rozvodům jezerní vody připojena také oblast kolem letiště. Celý systém vyjde na 280 milionů švýcarských franků, uvedl při představení GeniLac Jean-Louis Chamosser, obchodní ředitel CGC Energie, která se na jeho budování podílí.
Povinné centrální vytápění
Zhruba tři kilometry od centra města si na náměstí Place des Nations hrají děti mezi řadou vodotrysků. V lese státních vlajek se ztrácí sídlo Organizace spojených národů. O pár ulic dál sídlí Světová obchodní organizace nebo Unicef. Už před osmi lety se tyto světové instituce napojily na podobný systém jako GeniLac. To byla první velká zkušenost Ženevy s využitím jezerní vody jako zdroje chlazení a vytápění.
V diplomatické čtvrti SIG prokázala, že voda z jezera je obnovitelný zdroj energie, píše se v energetické koncepci Ženevského kantonu, který si dal za cíl výrazně snížit spotřebu energie. Pro rozšíření tohoto typu zásobování energií je podle koncepce nutné najít také soukromé investory. Aby firmy motivoval k nutným investicím, může Kantonální energetický úřad nařídit vlastníkům nových a rekonstruovaných budov, aby je připravili a posléze i připojili k rozvodům centrálního zásobování teplem a chladem.
Pro GeniLac zatím SIG podepsala smlouvu se sedmi budovami, mezi nimiž je třeba sídlo LGT Bank, hotel Beau Rivage a jedna z budov finanční skupiny Swis Life. „K rozvodům je nyní technicky možné připojit všechny budovy poblíž jezera,“ dodává Véronique Tanergová
Obří zásobárna energie
Ženeva není jediná, kterou energetický potenciál velkých švýcarských jezer zaujal. Ve Svatém Mořici se díky jezerní vodě vytápí hotel, škola a několik obytných budov od roku 2007. Vodu z Ženevského jezera používá také Polytechnická škola, několik hotelů a firem v Lausanne. V Horwu nedaleko Lucernu se připravuje projekt na vytápění rezidenční čtvrti pro pětistovku obyvatel a přilehlé průmyslové zóny.
Na využití ve švýcarských vodách ovšem čeká mnohem více energie. Studie z roku 2014, kterou zpracoval výzkumný institut Eawag, uvádí, že pro chlazení a vytápění je ve vodě šestice velkých jezer k dispozici 60 gigawattů energie. Z Bodamského jezera na hranicích Švýcarska, Německa a Rakouska by se dalo v zimě získat 1 gigawatt energie, což by pokrylo spotřebu tepla zhruba milionu lidí.
„Švýcarsko má obrovskou výhodu, že města a vesnice jsou velmi blízko jezer, takže lze jejich energii snadno čerpat. Podobné je to v Severní Americe. Naopak ve Skandinávii sice mají hodně jezer, ale kolem nich žije jen málo lidí,“ vysvětluje Alfred Wüest z Eawag. O tom, jak velkým akumulátorem energie švýcarská jezera jsou, vypovídá ještě jedno číslo. Každý rok jezera do okolí uvolní energii 120 gigawattů. Pro srovnání instalovaná kapacita všech českých elektráren je šestkrát menší.
Podívejte se na video z instalace:
| Pod ženevskou diplomatickou čtvrtí se od roku 2009 klikatí přes pět kilometrů trubek, které přivádějí vodu z Ženevského jezera do systému pro chlazení a vytápění budov tamních mezinárodních organizací. Voda se čerpá z hloubky 37 metrů. Ochlazená voda v chladicích systémech pak protéká střechami budov a nahrazuje tradiční klimatizaci. V zimě tepelná čerpadla z vody získávají teplo pro vytápění. K systému pojmenovanému Geneva-Lake-Nations, který stál 33 milionů švýcarských franků je připojeno více než dvacet budov. Díky němu se ušetří 30 procent energie a vypustí do ovzduší o 80 procent méně oxidu uhličitého. |
