Přísnější pravidla pro nové budovy mohou zdražit výstavbu
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje zavedení evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Ta stanovuje, že od roku 2030 se budou moci stavět jen budovy, které dosáhnou bezemisního standardu, pro veřejné budovy to bude platit už o dva roky dříve. Pravidla jsou přísnější než aktuální standard budovy s téměř nulovou spotřebou energie, uvedlo ministerstvo. Podle předběžných odhadů stavebníků tak může výstavba dále zdražovat.
Od roku 2040 by se navíc podle plánu měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva. Na konkrétním znění novely, která zanese evropskou směrnici do českého právního řádu, nyní pracují odborníci z rezortu průmyslu. Řeší, jak zavést do zákona například podmínky pro výstavbu dobíjecí infrastruktury pro elektromobily, požadavky na nový standard výstavby a renovace budov nebo instalace solární technologie na střechy. Standard budou muset plnit všechny nové budovy.
„Implementace bude provedena s ohledem na naše podmínky a stávající fond budov. A to tak, aby se nejednalo o nesmyslná a nesplnitelná opatření, která by zatěžovala domácnosti a firmy. Snižování energetické náročnosti budov snižuje domácnostem a firmám výdaje za energie a zvyšuje komfort bydlení,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Provoz budov bude levnější
Konkrétní dopady směrnice na novou výstavbu je podle analytika developerské společnosti Central Group Ondřeje Šťastného zatím obtížné přesně stanovit. I tak ale mohou být poměrně výrazné a v krajním případě prodražit výstavbu o 20 i více procent. „Nejde přitom jen o cenu samotných technologií, ale i o prostor, který zaberou. To má dopad do prodejních ploch, a tím i do cen bytů. Vzhledem k tomu, že jde o složitější technologie, dá se i očekávat, že to zdraží i provoz a správu budov,“ připomněl Šťastný.
Každé zlepšení kvality energetické náročnosti budov zvyšuje náklady na výstavbu také podle výrobního ředitele stavební firmy Skanska Vladimíra Bešty. Nárůst cen ale nemusí být skokový. „Pokud se tyto změny dějí od počátku plánování projektu, je to daleko snazší na implementaci a za nižší náklady, než když se takto upravuje hotový projekt. Pokud bude samotná výstavba finančně náročnější, tak o to méně by měl být náročný provoz,“ míní Bešta.
Na snižování energetické náročnosti budov je podle ministerstva v programech podpory do roku 2030 vyčleněno z evropských i národních zdrojů zhruba 200 miliard korun. Ministerstvo předpokládá, že podpora bude pokračovat i po roce 2030.
