Více než rok trvající pandemie zasáhla všechny obory služeb i výroby a nevyhnula se ani stavebnictví. Problémy velkým stavebním firmám způsobil zejména nedostatek zahraničních pracovníků a váznoucí dodávky materiálů a komponentů. Nejvíce podle stavařů zasáhla krajské a městské projekty, které byly mnohdy odloženy.
Stavební práce nejde převést na home-office, a tak pro stavební firmy bylo po nástupu pandemie nejdůležitější zajistit bezpečnost zaměstnanců a minimalizovat možné škody. Například na projektech největší české stavební firmy Metrostav se nová situace projevila jak na domácích stavbách, tak i v cizině.
„Velké problémy jsme měli například s nedostatkem zahraničních svářečů na Mostě Vysočina na rekonstruované dálnici D1. Nejen tam nám chyběly i dovážené speciální komponenty. Všechny problémy se nám postupně podařilo vyřešit a zakázku jsme odevzdali v termínu,“ uvádí mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.
Pro firmu ovšem nastala komplikovaná situace kvůli ztíženým podmínkám pro cesty zaměstnanců na Slovensko, kde Metrostav například rekonstruuje plavební komory a ocelová vrata na Vodním díle Gabčíkovo na Dunaji.
„Vrcholem improvizace byla akce Norsko. Tam jsme dodělávali část takzvané Lososí cesty, která zahrnovala most přes fjord a dva tunely. V první covidové vlně, když byla zmrazena veškerá doprava, se nám podařilo zajistit zdravotní testy pro naše techniky, objednat soukromý let a dopravit je na dokončení betonáže mostovky, což se po absolvování povinné karantény na stavbě povedlo,“ doplnil Kostiha.
Stavební produkce v Česku sice loni po třech silných růstových letech podle statistického úřadu celkově poklesla o 7,7 procenta, ale přímo dopady pandemie v tom stavební firmy nevidí. Například mluvčí firmy Hochtief Michal Talián uvedl, že nebyly příliš markantní.
„Stavebnictví je obor, který řeší dlouhodobé projekty a razantní výkyvy se objeví až po určité době. Žádný z našich projektů v roce 2020 nebyl pandemií zásadně omezen,“ uvedl Talián.
Stejný názor na covidový rok má ředitelka komunikace společnosti Skanska Reality Renata Vildomcová, když říká, že u žádných projektů nezaznamenali významné zdržení nebo komplikace způsobené pandemií. „Naše stavby si nastavily velmi přísné hygienické podmínky, omezili jsme počet osob na staveništi, administrativní pracovníci zvládali svou pracovní agendu častěji z domova, a tak docházelo pouze k dílčím úpravám nebo krátkodobým přerušením, která jsme dohnali,“ popisuje.
Shoduje se s ní i mluvčí Eurovie Iveta Štočková, když říká, že pandemie byla velkou zkouškou a také zkušenou. „Měli jsme hlavní cíl, a to postarat se o zdraví všech téměř tří tisíc zaměstnanců. Bylo zásadní nastavit interní systém tak, aby byli v bezpečí. Sehnat jim dostatek ochranných pomůcek, dezinfekčních gelů, nastavit způsob práce, aby se co nejméně potkávali, a v neposlední řadě systém testování, kdy jsme se rozhodli naše pracovníky od počátku testovat dvakrát týdně,“ říká. Dodává, že i za pandemického stavu se podařilo dodržet všechny stanovené termíny. Pandemie podle ní patrně nejvíce postihla projekty krajské a městské, Eurovia zaznamenala odložení prací či celých projektů.
Náklady navíc spojené s proticovidovými opatřeními se ve stavebních firmách dají zatím jen těžko vyčíslit, protože pandemie v Česku ještě neskončila, a je tak těžké hodnotit.
Největší zakončené a zahájené projekty v době pandemie
Metrostav
Největšími akcemi, které firma loni zahájila, byla rekonstrukce a přestavba pražského hotelu InterContinental a jeho okolí. Za téměř 2,5 miliardy korun tam soukromý investor vybuduje projekt Staroměstská brána. Rozsahem následovala modernizace železničního uzlu Plzeň v úseku mezi stanicí Plzeň-Koterov a takzvaným lobezským kolejištěm stanice Plzeň hlavní nádraží pro Správu železnic. Tam má být hotovo do roku 2023.
Eurovia
Podnik loni například dokončil obchvat Velkého Beranova, první etapu obchvatu Jesenice v Praze a projekt biotechnické čističky důlních vod v bývalém lomu Kohinoor. Zahájila řadu projektů na železničních tratích, největší je železniční uzel v Pardubicích či druhá etapa železniční stanice Přerov. Řada významných staveb pokračuje a letos se chýlí ke konci.
Nejznámější je modernizace dálnice D1, kde loni Eurovia dokončila úsek 7 mezi Souticemi a Loktem. Pokračovaly a letos skončí práce na obchvatu Otrokovic na D55, na úseku D11 HK–Smiřice nebo na Rádelském mlýně u Liberce. Aktuálně se řeší realizace prvního PPP projektu v Česku v podobě dostavby dálnice D4.
Hochtief
Největší projekt, který podnik v roce 2020 ukončil, je rekonstrukce budovy Státní opery v Praze. Největší loni zahájený projekt je Velký městský okruh Brno-Žabovřeská.
Skanska
Nejsledovanější stavbou loňského roku byla pro firmu modernizace dálnice D1 v úseku Humpolec-Větrný Jeníkov, kde loni skončily hlavní práce a letos pokračují jen dokončovací činnosti bez masivních dopravních omezení. Firma dokončila kancelářský projekt Parkview, který se díky certifikaci LEED stal nejzelenější kancelářskou budovou v ČR, finalizována byla také rekonstrukce tratí Oldřichov-Litvínov a Kadaň Prunéřov-Kadaň. Práce skončily také na obchvatech Nového Veselí a Starého Vestce, hotový je i dálniční most a rekonstruovaná silnice u Benátek nad Jizerou. Nově odstartovala modernizace trati Brno-Zastávka a silniční obchvat Karviné, zahájena byla také stavba rezidenčního projektu Čertův vršek v Praze 8, 2. etapy čtvrti Emila Kolbena, poslední etapy projektu Port Karolína a koncem roku i kbelského projektu Albatros. Letos pokračují například i práce na stavbě Victoria Center v Praze Praha 3 a modernizaci mimoúrovňové křižovatky Pardubice.
