Reflux jako nemoc manažerů. Vyšetření už se nemusíte bát, spolknete kapsli s kamerou a baterkou
Zákeřná nemoc, lehce zaměnitelná s běžným pálením žáhy – reflux. Nemoc, která aktuálně v západních zemích postihuje dvacet až třicet procent populace, se zhoršuje s nadměrným stresem a i kvůli tomu se stává nemocí manažerů. Od potřebného vyšetření a následné léčby je často odrazuje velmi nepříjemné polykání hadičky při gastroskopickém vyšetření. Čeští specialisté na gastroenterologii však nabízejí lepší řešení.
Reflux má mnoho forem, jež se projevují jak zmíněným pálením žáhy, tak kašlem a dalšími příznaky. Řada forem refluxu se dá poměrně dobře řešit, ať už dietními, nebo režimovými opatřeními, nicméně těžší a závažnější formy, ze kterých mohou vyplývat velké zdravotní komplikace, vyžadují intenzivní léčbu.
Zajímavostí je, že reflux do určité míry zažívá každý, i zdraví lidé. Dějištěm problému je svěrač mezi jícnem a žaludkem. „K refluxu, tedy vracení žaludečních šťáv do jícnu, dochází téměř u každého. Problém nastává, když to přesáhne určitou hranici,“ vysvětluje Evžen Machytka, lékař a majitel soukromé kliniky Endohope. Machytka je považován za průkopníka endoskopických metod a léčby obezity. V lékařském prostředí je uznáván nejen pro svou odbornost, ale také kvůli prestižní spolupráci s institucemi, jako je například Harvardova univerzita. Kromě jiného působí rovněž jako vedoucí lékař jednotky pro metabolickou endoskopii Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
Se svým kolegou a především přednostou kliniky Endohope Lukášem Bajerem nabízejí na klinice unikátní typ gastroskopického vyšetření, jež by mohlo mnohým pacientům ulevit. „Klasické gastroskopické vyšetření, kdy pacient polyká hadičku, je známé svým nepříjemným průběhem a řada lidí ho odkládá. U nás jen spolknete tabletu, o které už potom vůbec nevíte, a my dokážeme důkladně zkontrolovat celý žaludek i tenké střevo,“ říká Bajer, který má jako jediný v Česku licenci na tento typ vyšetření.
Se stresem se nemoc zhoršuje
Gastroskopická prohlídka může odhalit méně závažné, ale také více závažné nálezy, jako třeba i nádorové nebo přednádorové onemocnění. Pálení žáhy je jedním z nejčastějších příznaků. Bohužel řada lidí mu nepřikládá žádnou váhu. „Reflux se ale může týkat i těch, které nutně nemusí trápit pálení žáhy, zato mají například recidivující infekce v horních cestách dýchacích, trápí je zvýšená kazivost zubů, zápach z úst a velmi typický pro mimojícnový projev refluxu je také kašel. Dále se jim může zhoršit astma, pokud se s ním potýkají. Těch příznaků je opravdu celá řada,“ vysvětluje Bajer.
Touto nemocí trpí i mladí lidé a může se projevovat už v dětství. Jedná se však o chorobu, která se, stejně jako všechny ostatní, zhoršuje se zvýšenou mírou stresu. Proto refluxem v mnoha případech trpí pracovně vytížení lidé, jako jsou manažeři a manažerky nebo lidé v jakékoli vedoucí pozici. „U takových lidí můžeme velmi často vypozorovat nepravidelné stravování, střídání hladovění s přejídáním, obzvláště ve večerních hodinách. Člověk přijde z práce domů a doslova vyluxuje lednici,“ objasňuje Machytka a dodává, že kromě toho dlouhodobě nadměrná hladina stresu tělu nikdy neprospěje. Velmi často se právě takoví lidé vyhýbají gastroskopickému vyšetření a odsouvají ho na dobu neurčitou. „Častým důvodem odsouvání je právě ono pověstné nepříjemné vyšetření. Pro takové lidi ale máme velice elegantní a moderní řešení,“ upozorňuje Bajer.
Vnitřní vesmír
Lidé si mohou na klinice Endohope zaplatit, aktuálně za 25 tisíc korun, magneticky navigovanou kapsli s kamerou, kterou stačí jen spolknout. Speciální přístroj pak vzdáleně ovládá její pohyb v žaludku. „Kapsle o velikosti multivitaminové tablety má v sobě umístěnou miniaturní kameru, baterii, světelný zdroj a vysílač. Během vyšetření snímá obraz trávicího traktu a vysílá záznam, který se nejen zobrazuje v reálném čase, ale současně je ukládán do datarekordéru,“ vysvětluje Bajer. Kapsle pak samovolně z pacienta vyjde se stolicí. Na klinice Endohope je dostupné také podobné vyšetření v rámci kolonoskopie. Jedná se o kolonickou kapsli, která slouží k vyšetření tlustého střeva. „K vyšetření se používá kapsle velmi podobná té pro vyšetření žaludku a tenkého střeva, jež prochází trávicím traktem a snímá obrazový záznam, který se následně analyzuje,“ uvádí Bajer. Za takovou kapsli pacienti aktuálně zaplatí dvacet tisíc korun.
Tento první přístroj v Česku slouží na klinice teprve půl roku a na vyšetření se zatím dostavily nižší desítky pacientů. Zobecnit, jací lidé mají o takový typ vyšetření zájem, je poměrně složité. „Obecně se ale dá říct, že se jedná o lidi s dávicím reflexem, s psychickým blokem nebo traumatickou zkušeností s klasickým vyšetřením v minulosti. Ti se tomu chtějí za každou cenu vyhnout,“ říká Machytka, který zároveň prozradil cenu celého přístroje: pohybuje se kolem čtyř milionů korun.
Přestože klinika obsloužila v tomto ohledu zatím jen pár desítek pacientů, oba lékaři jsou přesvědčeni, že jejich počet výrazně stoupne s informovaností o nové metodě. „Když se podíváme na výsledky z Maďarska jako chudší země, tam v současné době fungují dokonce už dva takové přístroje a na kapslové vyšetření se tam pomalu stojí fronty,“ směje se Bajer. Magnetické kapsle se již používají ve většině západoevropských států – v Rakousku, Německu či ve Francii.
Inovátor v medicíne
Machytka spolu s Bajerem jsou nejen významnými lékaři v oblasti zdravotnictví, ale jsou to zároveň odborníci spolupracující s osobnostmi z Harvardu, jako například s profesorem Christopherem C. Thompsonem. „S Harvardem jsme pracovali a ještě budeme pracovat na řadě projektů, s profesorem Thompsonem máme výborné, až přátelské vztahy,“ uvádí Machytka. Thompson platí ve Spojených státech za jednoho z významných inovátorů v medicíně. „Lékařské přístupy, které začínáme praktikovat, dělá řadu let a je v nich považován jednoznačně za celosvětovou špičku,“ dodává Bajer.
Bajer se už setkal s některými narážkami na to, že s ničím závratným do Česka nepřišli, protože takové vyšetření tady už existuje. Zdůrazňuje, že tomu tak není. „V tuzemsku zdánlivě podobná věc funguje už několik let, nicméně jedná se o vyšetření tenkého střeva, tedy kapslovou enteroskopii. Kapsle prochází střevem samovolně, bez jakékoli navigace zvenčí,“ objasňuje Bajer. Kromě toho jimi používaný přístroj spolupracuje s umělou inteligencí, což lékařům jednak šetří čas a jednak jim to dopřává určitý komfort a pomáhá s přesností. Bajer ale upozorňuje, že na AI slepě nespoléhají. „V našem případě nemůže dojít k tomu, že by umělá inteligence chybovala. Ona jen poukáže na místa, která by se měla zkontrolovat, ale hlavní práce a finální rozhodnutí je vždy na lékaři,“ vysvětluje Bajer.
Vyšetření se dočkalo značného obdivu nejen u pacientů, kteří ho již podstoupili, ale z velkého úspěchu se Machytka s Bajerem těšili také po živém vysílání z pražského IKEM určeném pro odbornou veřejnost. „Pacient spolkl tabletu a z naší ordinace se dělalo živé vysílání přímo z jeho žaludku pro ostatní lékaře a odborníky,“ dodává Machytka, který v kapslovém vyšetření vidí obrovský pokrok jak pro zdravotnictví, tak pro pacienty a jejich zdraví.
