Skleněné, rezonující i pražené dědictví. Jak se předává rodinný podnik mladší generaci
Přáním řady rodičů je, aby v jejich práci pokračovali děti a vnuci. Nepodaří se to vždy. Úspěšné mezigenerační předávání majetku a bezpečné zajištění toho, že bude dalším generacím dobře sloužit a ony jej budou rozvíjet, je nyní silným tématem pro lidi, kteří založili firmy nebo obnovili rodinné podnikání po převratu v roce 1989. Že se dívají dopředu ve výhledu i celého století ukazují následující tři příběhy.
Sága z domu skelmistra
Uprostřed Žďárských vrchů, v srdci Českomoravské vrchoviny leží pod Čtyřpaličatou skálou roztroušená stavení obce České Milovy. Oblast pravidelně navštěvuje už třetí generace rodiny Pavla Kysilky. Bývalý guvernér ČNB a někdejší ředitel České spořitelny se tam nedávno přestěhoval natrvalo. K místu ho poutá i jeho dílo, zdaleka ne ze světa finančního, a sice Galerie Na Milovské huti.
„V roce 2006 jsem asi po tisící procházel kolem objektu staré, desítky let neobývané myslivny. Napadlo mě ji koupit. Záhy jsme zjistili, že to kdysi byla huťmistrovna, jedna z nejslavnějších skláren v českých zemích,“ líčí Kysilka cestu k ojedinělému projektu, která spočívala v otevírání zavřených, často netušených dveří.
Šťastnou náhodou se podařilo objevit staré nákresy sklárny, což napomohlo rekonstrukci, kterou Kysilkova rodina provedla s pietou vůči původní podobě objektu z roku 1835. Aby připomněli dávný účel budovy, začali shánět několik kusů milovského skla z předminulého století. „Nakonec jsme jich shromáždili patnáct set, asi dvě třetiny vystavujeme. Máme ucelenou sbírku, s níž nám pomáhala řada muzejníků, zejména odbornic na české sklářství,“ zdůrazňuje někdejší bankéř, v jehož osobě se propojuje podnikatel, sběratel, mecenáš a propagátor českého sklářství.
Vrcholem úsilí Kysilkových bylo loňské otevření muzea, které připomíná nejslavnější období českého sklářství. První den přišlo pět set lidí. Návštěvníky Galerie Na Milovské huti provází sbírkou a historií výroby skla umělá inteligence, zhlédnout mohou dvoudílný dokument o dalších bývalých sklárnách z okolí. „Není to jen podívaná pro oči. Po českém křišťálu následovala v 19. století druhá slavná fáze českého skla. Byli jsme bezkonkurenční světovou jedničkou,“ vyzdvihuje Kysilka.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
