Napodruhé to startupům vyšlo. Sněmovna schválila výhodnější podmínky pro zaměstnanecké akcie

Poslanecká sněmovna napodruhé schválila návrh legislativních změn týkajících se zaměstnaneckých akcií

Poslanecká sněmovna napodruhé schválila návrh legislativních změn týkajících se zaměstnaneckých akcií Zdroj: Grafika e15

Šimon Kačírek
Diskuze (0)

Poslanecká sněmovna napodruhé schválila návrh legislativních změn týkajících se zaměstnaneckých akcií (ESOP), po nichž dlouhodobě volala česká startupová komunita. Ten přináší zásadní rozvolnění pravidel a zatraktivňuje opční programy pro získání podílu ve firmě. Legislativa poprvé prošla sněmovnou už v červnu, Senát ji však následně vrátil zpět. Nyní už zbývá pouze podpis prezidenta, aby mohly nové podmínky začít od začátku příštího roku platit.

Legislativní změna se do sněmovny dostala v rámci vládní novely zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. K ní se sešly více než tři desítky pozměňovacích návrhů. Pravidla ESOPů nebyla přímo tím, co Senátu v novele vadilo, a žádné úpravy k nim tak nenavrhl, v rámci celého balíku změn se však do sněmovny musela vrátit také.

Schválený návrh přináší zásadní změny, které začínající firmy dlouhodobě požadovaly. Tou první je osvobození zaměstnaneckých akcií od placení sociálního a zdravotního pojistného, což byl jeden z hlavních požadavků startupů, aby se snížila celková daňová zátěž. Z růstu jejich hodnoty se nově bude odvádět pouze daň z příjmu. Druhou stěžejní novinkou je princip „no tax before cash“, tedy že zdanění se uskuteční až po prodeji podílu.

Firma, která bude chtít nová pravidla využívat, nesmí mít roční obrat vyšší než 2,5 miliardy korun nebo úhrn aktiv vyšší než dvě miliardy. Návrh obsahuje i další omezení. Aby měl zaměstnanec na akcie nárok, musí být jeho příjem alespoň 1,2násobkem minimální mzdy. Opční programy také nebudou moci nabízet banky, pojišťovny, auditorské či advokátní společnosti nebo firmy podnikající v hornictví a daňovém poradenství.

„Nová pravidla pomůžou rozvoji malých a středních firem v Česku, zejména startupů. Legislativně nás to nyní také posouvá na úroveň zemí západní Evropy a Spojených států, kde už tuto úpravu dávno mají. My si tím snad zajistíme, že i díky tomuto kroku mladé firmy nebudou utíkat do zahraničí, zůstanou v Česku a budou tu odvádět daně,“ uvedl již dříve pro e15 náměstek ministra průmyslu a obchodu Štěpán Hofman.

Nynější úprava legislativy jde správným směrem i podle Štefana Šuriny, zakladatele a generálního ředitele právně-technologické společnosti Eldison, která se ESOPy dlouhodobě zabývá. „Od roku 2026 budou české startupy moci nabídnout kvalifikované zaměstnanecké opce s jasným právním rámcem. Firmy tak získají motivační nástroj srovnatelný se zahraničím, jen mírně složitější než běžné virtuální podíly. Kvalifikované zaměstnanecké opce vyžadují ocenění a pravidelné hlášení, ale pro motivaci a udržení lidí mají mnohem větší hodnotu,“ vysvětluje.

Dalším krokem je startupový zákon

Schválené výhodnější podmínky pro zaměstnanecké akcie jsou jedním z klíčových bodů pro zlepšení a zefektivnění českého startupového prostředí. Například podle dřívějšího průzkumu organizace Czech Founders, která zastřešuje přes tisíc zakladatelů firem, jsou právě volnější legislativní podmínky týkající se ESOP klíčové pro téměř 90 procent startupistů.

Mimo jiné kvůli dosavadním neatraktivním podmínkám v oblasti zaměstnaneckých akcií už přitom v minulosti některé firmy přesunuly svá sídla do zahraničí. Příkladem může být tuzemská technologická společnost Safetica, která se počátkem letošního roku rozhodla k přestěhování sídla do USA.

Že se schválení změn kolem zaměstnaneckých akcií nakonec podařilo prosadit ještě ve stávajícím volebním období, udělalo radost i České startupové asociaci. „Funkční ESOPy jsou zásadním krokem pro zlepšení startupového prostředí v Česku. Jsem rád, že asociace pomohla s prosazením této úpravy. Těch kroků ale musíme udělat víc, jinak naše prostředí nebude pro startupy dost atraktivní. Bude jich vznikat méně a více jich bude odcházet,“ říká předseda České startupové asociace Martin Jiránek.

Dalším krokem proto má být vytvoření kompletního startupového zákona, na němž momentálně pracuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho schválení už však bude na příští sněmovně, která vzejde z říjnových voleb. Zákonu je nicméně nakloněno i opoziční hnutí ANO, takže šance na jeho prosazení jsou velké bez ohledu na složení příští Poslanecké sněmovny.

Počet lidí, kteří pracují ve startupech, v Česku rok od roku roste. Předloni jich bylo už více než 160 tisíc, což je o 43 procent více než v roce 2018. „Podle našich odhadů se startupy podílejí zhruba pěti procenty na HDP Česka. Jejich význam tak překračuje to, jak jsou vnímány veřejností. Už dávno nejde jen o technologické garážové firmy,“ uvádí hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Celé odvětví má podle průzkumu v Česku zaměstnávat zhruba dvakrát více lidí než finanční sektor.

Začít diskuzi