V Česku startuje evropské čipové centrum. Napojí se na nejmodernější výrobu a povede ho kapacita z oboru
Evropská unie začala uvádět do provozu pět vysoce moderních prototypovacích linek na výrobu nejmodernějších čipů, včetně jedné nejvyspělejší na světě. Startupy, větší firmy nebo univerzity tak budou moci vyrábět testovací vzorky jimi navržených čipů bez toho, aniž by je musely posílat například na Tchaj-wan k zakázkovým výrobcům typu TSMC. Projekt vyjde na 3,7 miliardy eur, více než 92 miliard korun. K linkám získá přístup i Česká republika, která zároveň od března rozjede jedno z evropských čipových center. Jeho ředitelem byl jmenován zakladatel tuzemského polovodičového šampiona, jenž mimo jiné povede vývoj evropského procesoru.
Evropské polovodičové centrum ukotvené v Česku ponese název Czech Semiconductor Centre. Provoz odstartuje v březnu. Jde o jednu ze součástí takzvaného zákona o čipech (Chips Act), který má posílit pozici Evropy ve vývoji a výrobě čipů jakožto klíčové součástí ekonomiky a geopolitiky dneška. Centrum bude sídlit v Brně v prostorách VUT, které se společně s ČVUT, Jihomoravským inovačním centrem (JIC), Národním polovodičovým klastrem a firmami Onsemi a Codasip na aktivitě podílí.
Centrum má kromě jiného zprostředkovat přístup k pěti evropským prototypovacím linkám a softwaru pro návrh čipů, což je rovněž součást Chips Act. Cílem je rychleji a levněji vyvíjet nové polovodičové technologie, usnadnit malosériovou výrobu, zajistit odborná školení a pomoci s přístupem k financování v rámci evropských výzkumných programů. Příklad: univerzitní spin-off nebo začínající startupy nebudou muset kupovat velmi drahé licence na software pro návrh čipů od amerických firem typu Cadence a zároveň nebudou muset vyrábět prototypy svých čipů v Asii. To jsou velké bariéry pro vstup do tohoto odvětví.
„Chtěli bychom dosáhnout pokroku v navrhování, výrobě a pokročilém pouzdření čipů a v na to navázaných oblastech. Vizí je mimo jiné vznik šesti nových českých polovodičových startupů, trojnásobný růst absolventů v mikroelektronice a zvýšení exportu tohoto typu technologií o 200 procent,“ shrnula Jana Drbohlavová, koordinátorka Czech Semiconductor Centre. Cíle jsou navázány na národní polovodičovou strategii, kterou loni schválila vláda. „Cílem je rozjet u nás takzvaný sektor fabless, tedy firmy, které navrhují čipy a nechávají si je vyrábět u zakázkových výrobců,“ dodal Stanislav Černý, ředitel národního polovodičového klastru.
Ředitelem evropského čipového centra v Česku se stal Karel Masařík, jedna z největších osobností v oboru. Masařík spoluzaložil brněnskou společnost Codasip vyvíjející procesorová jádra a software pro návrh čipů. Mezi zákazníky patří třeba Mobileye, sekce autonomních aut v rámci Intelu. Codasip byl kromě toho pověřen vývojem evropského procesoru pro superpočítače, tedy stroje, na nichž se počítá umělá inteligence. V polovodičovém centru se bude angažovat také Pavel Zaykov, další manažer Codasipu. Na starost bude mít přístup k pilotním linkám a softwaru pro návrh čipů.
Evropa bude mít pět prototypovacích linek zaměřených na různé pokročilé technologie. Nejambicióznější z nich bude v belgické výzkumné organizaci Imec, která dlouhodobě patří k hlavním inovátorům v polovodičovém sektoru. Tamní linka se bude specializovat na výrobu pomocí 2nm a nižších procesů. Zjednodušeně řečeno, čím méně nanometrů, tím pokročilejší čipy. TSMC dnes vyrábí pro Apple pomocí 3nm procesu.
Vysoko míří i linka vedená další významnou výzkumnou organizací, a sice CEA-Leti sídlící v Grenoblu. Zaměří se na evropskou technologii FD-SOI umožňující dobrou spotřebu energie s vysokým výkonem, kterou už si zejména pro 5G čipy licencují firmy jako Google, Qualcomm nebo MediaTek. Další možnosti využití jsou pro AI a kvantové čipy a další. „Rozjíždíme činnost, první výzvy pro výrobu otevřeme v březnu, Česko se bude moci připojit,“ uvedl Bruno Paing, viceprezident CEA-Leti. Mezi zájemci už jsou firmy typu Ericsson, Nokia, ASML nebo Bosch.
Evropská komise si při podobné podpoře čipových projektů bude dávat větší pozor na to, kam vyzkoumané technologie a projekty poputují. Přístup k linkám nebo financování chce omezit pouze na členské státy a blízké partnery, jako jsou Jižní Korea, Japonsko, Norsko a podobně.
„Je to ze strategických a ekonomických důvodů. V minulosti jsme byli až moc otevření a výsledky evropského výzkumu často končily v jiných zemích. Z investovaných stovek miliard těžili jiní,“ nastínil Anton Chichkov, který vede programy v rámci organizace Chips JU spadající pod Chips Act. Byť nebyl konkrétní, jde hlavně o Čínu, jež dlouhodobě získává zahraniční technologie a experty.
