Armáda dostane desítky miliard navíc. Vláda tvrdí, že bez dopadu na rozpočet
Vláda připravuje rozsáhlé navýšení rozpočtu pro armádu, které by mělo přinést miliardy korun navíc na výzbroj i modernizaci. Přesto ministr financí Zbyněk Stanjura tvrdí, že se schodek státního rozpočtu nezvýší. Jak to chce vláda zařídit? A kde vezme peníze?
Přibližně o třicet miliard korun si meziročně polepší ministerstvo obrany. Hospodařit má s téměř 190 miliardami, což s rezervou překročí hranici doporučovanou NATO, plyne z důvěryhodných zdrojů e15. Přestože se kvůli rekordnímu přilepšení armádě bude muset Česko příští rok zadlužit, schodek státního rozpočtu nijak nenabobtná. Umožní to návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), s nímž souhlasí i opozice.
Armáda chce víc peněz. Důvodem je válka i závazky k NATO
Premiér Petr Fiala (ODS) už začátkem února řekl, že ve finančním plánu na rok 2026 se výdaje na obranu zvýší na 2,1 až 2,2 procenta HDP, aby Česko s jistotou dosáhlo na minimální dvouprocentní strop NATO. Spolu s několika miliardami korun z jiných rezortů má země vynaložit na odstrašení případného agresora kolem 195 miliard korun, z toho přes 185 miliard má dostat samotné ministerstvo obrany.
VIDEO: Večírek po studené válce skončil. Evropa se už nemůže spoléhat na Spojené státy, říká Pojar ve FLOW
Kde vláda najde miliardy navíc? Investice i obrana mají přednost
Tato čísla by měl podle dostupných informací obsahovat první nástřel státního rozpočtu, který Stanjura předloží vládě do konce května. Přitom hodlá snížit schodek z letos plánovaných více než 240 miliard korun na asi 225 miliard. Aby to ale bylo reálné, musí kabinet změnit rozpočtová pravidla. Dodatečné desítky miliardy korun pro ozbrojené a bezpečnostní složky, které převýší dvě procenta HDP, se pak nebudou započítávat do rozpočtových deficitů. Úprava má platit až do roku 2033.
„O dodatečné výdaje na obranu nad dvě procenta HDP, tedy nad závazek vůči NATO, bude možné překročit výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy. Musí to ale být ještě stvrzeno rozhodnutím Rady EU, aby byla zajištěna i konzistence s evropskými fiskálními pravidly,“ vysvětlila Anna Vasko z tiskového oddělení rezortu financí.
Stanjura přichází se změnou rozpočtových mantinelů po debatě s evropskými politiky. Je totiž pravděpodobné, že s ohledem na aktuální geopolitickou situaci umožní Rada EU členským zemím výjimku z fiskálních závazků, aby mohly dozbrojit své armády, které přes tři desetiletí většinou zanedbávaly. „Pozměňovací návrh upravuje konkrétní provedení na úrovni České republiky, jelikož česká rozpočtová pravidla za stávajících podmínek tuto výjimku neumožňují. Horizont do roku 2033 byl zvolen mimo jiné proto, že strategické obranné projekty a jejich akvizice jsou časově náročné,“ dodala Vasko.
Navzdory novému opatření mají rozpočtové schodky zůstat pod kontrolou. Takzvaná dluhová brzda omezující výši zadlužení veřejných financí do 55 procent výkonu ekonomiky bude platit i nadále.
Schillerová i Havlíček jsou pro, škrtat se bude jinde
S vyzbrojováním české armády na dluh opozice problém nemá, postupovat tak téměř jistě budou i další evropské vlády. Fialův kabinet už odsouhlasil, že by výdaje na obranu měly růst o 0,2 procenta HDP až do roku 2030, kdy by měla ČR dosáhnout tříprocentní hranice hrubého domácího produktu. Tu patrně už letos odklepne summit NATO. České výdaje na obranu mají být nicméně dál rozprostřeny do několika kapitol včetně Státních hmotných rezerv, přičemž ministerstvo obrany má z celkového objemu čerpat 96 procent.
„V případě, že budeme ve vládě, jsme připraveni výdaje na obranu zvyšovat,“ řekl v neděli v pořadu CNN Prima News stínový premiér a místopředseda ANO Karel Havlíček.
Podobně to vidí i šéfka poslanců ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Té se navíc zamlouvá Stanjurův návrh na změnu rozpočtových pravidel. „Jsme dlouhodobě přesvědčeni o tom, že v případě nezbytných výdajů souvisejících například s bezpečností země by neměly být politické rozhodování a odpovědnost svazovány příliš striktními fiskálními pravidly. Pokud jde o tento konkrétní návrh, nebudeme mu stát v cestě,“ uvedla místopředsedkyně ANO.
