Česká pračka běží dál. Fialova vláda nestihne zákon proti legalizaci špinavých peněz
Kabinet Petra Fialy nestihne sněmovnou protlačit zákon proti praní špinavých peněz. Že nejde jen o bezvýznamnou úpravu, ukazují zprávy Národní centrály proti organizovanému zločinu. Podle ní jen v letech 2020 a 2021 Českem proteklo asi 100 miliard korun špinavých peněz. Zákon měl umožnit podezřelé peníze i majetek zabavit. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) měl podle původního zadání čas na předložení návrhu do konce roku 2024. Nyní se termín posunul až na konec funkčního období vlády.
Příkladů, kdy Česko slouží jako pračka na peníze z úplatků, z organizovaného zločinu nebo pro financování války na Ukrajině, je z poslední doby hned několik. Jedno mají společné: Policie musela zmrazené peníze vždy nechat z republiky odejít. Deník N upozornil například na podezřelou transakci ruské rafinerie Afipsky, kterou ovládal miliardář Michail Gucerijev figurující na evropském sankčním seznamu. Rafinerie poslala nově vzniklé české firmě tři čtvrtě miliardy korun, velká část z této sumy pak měla plynout na účty společnosti z Britských Panenských ostrovů.
Dostatečné podezření
Zákon je dosud v Česku takový, že pokud policie neprokáže takzvaný zdrojový trestný čin, z nějž peníze pocházejí, nemůže je odčerpat. I když byla transakce nadmíru podezřelá, příjemcem sumy z Ruska byla firma deklarující pomoc postiženým a policie musela nechat transakci doběhnout na účty na Britských Panenských ostrovech.
Nově mělo stačit, že by státní zástupce předložil dostatečné důkazy prokazující, že majetek pravděpodobně pochází z trestné činnosti. Pravděpodobnost by vycházela z podezřelých okolností, jako je zapojení off-shore společností, ekonomicky zcela neopodstatněné časté směny valut, odmítání podezřelých vysvětlit původ majetku a podobně. Z právního hlediska by šlo o takzvaný nižší standard civilního procesu, tedy princip převažující pravděpodobnosti.
Čekali jsme na vládu, tvrdí ministerstvo
Všechno ale zůstalo jen v teoretické rovině. Ministerstvo spravedlnosti nejprve čekalo na evropskou legislativu. K dispozici ji mělo od loňského dubna. Ještě v září ministr Pavel Blažek deklaroval, že stihne vládní úkol předložit zákon do konce roku. Dnes ještě není u konce připomínkové řízení a vláda má na stůl dostat zákon v říjnu. Pak by jej měly teprve schvalovat sněmovna a Senát. Jen připomeňme, že na podzim proběhnou sněmovní volby a zákony, které se nestihnou schválit, automaticky padají pod stůl.
Uvědomuje si to i ministerstvo spravedlnosti. „Lhůty stanovené legislativními pravidly vlády a jednacím řádem Poslanecké sněmovny vylučují, aby návrh byl přijat ještě touto Poslaneckou sněmovnou,“ přiznává mluvčí ministerstva Michal Pleskot. Podle něj je zapotřebí, aby ministerstvo návrh do sněmovny poslalo až po jejím ustavení novou vládou. Na to už ale nemusí mít současný premiér nebo ministr spravedlnosti žádný vliv.
Zpoždění podle mluvčího vzniklo kvůli tomu, že ministerstvo čekalo na zpětnou vazbu vlády, jakou cestou se při tvorbě zákona vydat, stejně jako na závěry pracovní skupiny i zmíněnou evropskou legislativu. „Finalizace návrhu zákona si následně vyžádala určitý čas potřebný k tomu, aby tento z hlediska své přípravy poměrně náročný návrh zákona splňoval požadované standardy kvality,“ doplňuje Pleskot.
Česko tak bude dále patřit mezi země, přes něž je jednoduchá peníze vyprat. „Jen Rusy kontrolovaných firem je podle našich databází v Česku zhruba 13 tisíc, další jsou napojeny na ruské satelity, Čínu, Střední východ. V tomto směru jsme bohužel evropským premiantem. Spletité sítě firem pomáhají zakrýt praní peněz nebo vlivové operace,“ upozorňuje Jiří Skuhrovec, vedoucí analytik datového Datlab Institutu.
Kvůli zdrženému zákonu jsou k vládě kritické i protikorupční organizace. „Jedná se o jednoznačné selhání ministra Blažka, které dopadá na celou vládu Petra Fialy. Je nepochopitelné, že v situaci, kdy je potřeba zvlášť posilovat odolnost státu vůči vlivu nedemokratických režimů a organizovaného zločinu, vláda promrhává příležitost přijmout klíčový zákon před koncem volebního období,“ uvádí Lukáš Kraus, právník spolku Lobbio a koordinátor iniciativy Odolné Česko.
