Důchodový věk mohou Čechům někteří Evropané závidět. Časem bude hůř
Věková hranice, po níž lidé odcházejí z ekonomicky aktivního života, v celé Evropské unii setrvale roste už řadu let. Přestože je zvyšování důchodového věku nejkritizovanější částí vládní důchodové reformy, nemají zatím Češi příliš důvodů ke stížnostem. Výraznější změny přijdou až v budoucnu. Srovnání věkových limitů se zabývá Český statistický úřad (ČSÚ), který vychází z údajů Eurostatu.
Čeští občané začínají pobírat starobní důchod dříve než mnozí Evropané. Průměrný věk, po jehož dosažení je v České republice vyplacena první penze, činí 60,8 let. „Tento věk se v EU od roku 2012 zvýšil z 59,2 na 61,3 roku, což odráží posun k pozdějšímu odchodu do důchodu ve většině evropských států,“ uvádí v analýze Gabriela Strašilová z ČSÚ.
Hůře jsou na tom Dánové či Němci
Nejvyšší průměrnou věkovou hranici vykazovaly v letech 2012 i 2023 Dánsko, Nizozemsko a Švédsko. V roce 2012 mělo průměrný věk při odchodu do penze pod šedesát let celkem 18 zemí EU, do roku 2023 se ale jejich počet snížil na pouhé čtyři. Nejdéle si na první důchod musejí počkat Dánové, u kterých průměr dosahuje 65,7 roku. Naopak nejlépe jsou na tom Slovinci s 58,3 roku.
Čechům mohou závidět například Němci, u nich je průměrný penzijní věk 62,2 roku. V Polsku a na Slovensku je to přesně 60 let a v Rakousku 59,6 roku.
Oproti jiným evropským státům však vykazuje Česko vysoký podíl starobních penzistů na celkovém počtu obyvatel mezi padesáti a čtyřiasedmdesáti roky věku. Českých seniorů je 47,3 procenta, zatímco evropský průměr činí 37,5 procenta. Potvrzuje se tak negativní trend rychlého stárnutí české populace, který v dalších letech podle demografů ještě zesílí.
Ve srovnání s EU dopadá Česko ještě hůře po započítání lidí v invalidním důchodu. Pak tvoří příjemci obou typů penzí mezi padesátkou a čtyřiasedmdesáti roky věku více než polovinu všech obyvatel ČR. Toto číslo je vyšší pouze v Polsku, Estonsku a na Slovensku.
Věkový limit se posouvá už desetiletí
Postupné zvyšování věku odchodu ze zaměstnání nebo podnikání zažívají všichni Evropané už dlouhou dobu. V Česku se věkový strop od roku 1995 posunul o pět až deset let. Před třiceti lety chodili muži do důchodu po dosažení šedesátky, ženy ve třiapadesáti nebo čtyřiapadesáti letech. Doposud byla hranice stanovena na nejvýše 65 let. To ale penzijní reforma prolamuje a posouvá limit až na 67 let. Podle ministerstva práce a sociálních věcí jde nicméně jen o navázání na dosavadní vývoj.
A zatímco od roku 2012 stoupl průměrný důchodový věk o necelé dva roky, posunutí na sedmašedesátiletou laťku má trvat výrazně déle. „Této hodnoty dosáhneme až v roce 2056,“ řekl v prosinci při projednávání reformních změn v Senátu šéf rezortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dvouleté zvýšení bude nabíhat postupně o měsíc ročně, naplno se podle Jurečky dotkne až lidí narozených po roce 1989.
Čeští senioři si musejí přivydělávat
Analýza ČSÚ se zabývá i výdělečnými aktivitami seniorů. Podstatná část z nich, konkrétně 27,5 procenta, po odchodu do důchodu nadále pracuje. V Česku je takových lidí výrazně více než v EU, kde má v průměru nějakou formu zaměstnání či podniká 13 procent starobních penzistů.
Z menší části za tím podle statistiků stojí finanční nutnost, která se týká více než osminy Čechů starších 65 let. Pro zhruba stejný počet lidí je přivýdělek finančně atraktivní, přičemž od letoška mají vyšší motivaci. Doposud jim za každý odpracovaný rok nepatrně vzrostl důchod, od ledna hradí o 6,5 procentního bodu nižší sociální pojištění. Pokud si tito senioři dosud vydělávali například třicet tisíc korun hrubého měsíčně, polepšili si o 1950 korun.
