Florenc v novém kabátě. Vznikne tu čtvrť, železniční muzeum, vlaková stanice a možná i obchoďák nad metrem
Proměnit území pražské Florence ve vlídnou čtvrť se zdá být téměř nadlidským úkolem. Oblast se v posledním století vyvíjela poměrně nekoordinovaně a narušuje ji nejen vyvýšená magistrála, ale i křižující se železniční mosty, které daly vzniknout mnoha špatně využitým zákoutím a brownfieldům. Zároveň jde o klíčovou dopravní křižovatku v centru města, kde se protínají všechny způsoby městské hromadné dopravy – a nachází se tu autobusové a nedaleko i vlakové nádraží. Po letech jednání se nyní dopředu posouvají plány na dostavbu čtvrtě, která se nachází na hranici Prahy 1 a 8.
Nový kus čtvrtě podle Florenc 21
Mnozí Pražané ani nevědí, kolik nevyužitých pozemků se vlastně ještě na Florenci nachází. Přitom když chtějí cestující jít pěšky z autobusového nádraží na Masarykovo nádraží, procházejí pod magistrálou hned vedle jednoho z nich. Na téměř nezastavěném brownfieldu mezi oběma nádražími by měly v příštích letech vzniknout na pomezí dvou městských částí čtyři bloky domů.
Developer Penta Real Estate vyhlásil spolu s městem koncem minulého roku mezinárodní architektonické soutěže na každý z nových bloků, do kterých se přihlásila i řada zahraničních architektonických kanceláří. Vítěz by měl být znám na podzim tohoto roku, město by mělo mezitím dotáhnout změnu územního plánu, aby se zde mohlo stavět, a smlouvu s developerem.
Výstavba má vycházet z urbanistické koncepce Florenc 21, kde za přispění všech aktérů vznikl masterplan – komplexní plán dalšího rozvoje. Jeho hlavním cílem bylo provázání celého území, které je plné bariér a výzev pro jakýkoli development. „Je tam nejen magistrála, ale i třeba podzemní část metra, která je kopaná z vrchu. To znamená, že je potřeba k ní přistupovat s velmi složitým technickým respektem,“ upozornil jeden ze spoluautorů masterplanu Filip Tittl z ateliéru UNIT architekti při diskuzi v Centru architektury a městského plánování. „Existují tam dvě větve Negrelliho viaduktu, zároveň se tu bude stavět Železniční uzel Praha. A aby toho nebylo málo, tak je to ještě v několika terénních úrovních, mezi kterými jsou až šestimetrové výškové rozdíly.“
Koncepce počítá s výstavbou klasické blokové městské struktury, která je typická pro přiléhající Karlín i Nové Město. „Cílem je, aby zde vznikla tradiční městská veřejná prostranství, ulice obklopené fasádami domů. Má to být lokalita, která bude mít různorodé měřítko zástavby, aby tam nevznikly jenom velké objekty,“ řekl Tittl, podle kterého zde bude omezená automobilová doprava a upřednostněna ta pěší a cyklistická. Plán počítá i s výstavbou vyvýšené drážní promenády, která bude zároveň sloužit jako spojnice s Vítkovem, a tedy i s Prahou 3.
Podle požadavku města plánuje investor kombinovat v nových blocích domů různé funkce, tedy bydlení, práce i odpočinku. „V části zasahující do Prahy 1 bude tvořit bydlení 40 procent zástavby, v části na Praze 8 to bude 70 procent,“ přiblížil Rudolf Vacek ze společnosti Penta Real Estate. Developer se podle Vacka bude soustředit na výstavbu rodinného bydlení, čímž chce reagovat na obavy veřejnosti, aby byty nepohltilo krátkodobé ubytování typu Airbnb.
Dále tu budou kancelářské prostory a v přízemích domů obchody a restaurace. Stavební pozemek vede přímo pod vyvýšenou magistrálou, pod rušnou silnicí počítá developer s nějakým dočasným retailovým projektem typu Manifesto. Stále totiž není jasná budoucnost magistrály, tedy jestli zůstane na estakádě nebo se přesune na zem, jakkoli se to dnes zdá nepravděpodobné. Architektonické týmy v soutěži budou muset přijít s návrhem na obě varianty.
„Urbanistický workshop Florenc 21 byl průlom v kvalitě navrhování přestavby složitých míst ve městě. Přitáhl pozornost mezinárodních týmů, přestože ve velké konkurenci zvítězil český tým. Díky skvělému výsledku byl přijat pozitivně. Architektonické soutěže na tento přístup navazují a já se velice těším, kdo v nabité soutěži přesvědčí porotu o svém přístupu," řekl náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Co bude s autobusovým nádražím
Velké území Florence, které dnes ovládá developer Penta Real Estate, zabírá mezinárodní autobusové nádraží. I to má v rukou developer, když předloni koupil ČSAD Praha Holding, který nádraží, a hlavně cenné okolní pozemky vlastnil. „Takže do portfolia společnosti Penta Real Estate nepatří dnes jenom development, ale i provozování autobusového nádraží včetně dispečinku, pokladen, čerpací stanice, toalet a všechno, co k tomu patří,“ řekl za developera Rudolf Vacek.
Na budoucnost nádraží, které považuje Penta za předimenzované, se Penta dívá podle Vacka flexibilněji než dosud ČSAD. Developer plánuje ústup nádraží do jihovýchodní části území a po vzoru jiných autobusových nádraží bude součástí budov, aby byl využit i dosud nezastavěný vzduch nad nádražím. Konkrétní podoba se zatím hledá.
Železniční uzel Praha
Na pozemcích Florence, které vlastní Penta, by do budoucna měla vzniknout nová zastávka pro vlaky, která bude součástí chystaného podzemního železničního uzlu. Díky němu vzniknou nejen dvě nové zastávky v Karlíně, ale i na hlavním nádraží, Václavském a Karlově náměstí. Tunely budou dlouhé více než deset kilometrů a projekt za 185 miliard korun má být hotový do roku 2047. Protože stanicí na Florenci budou projíždět vlaky z letiště, dá se očekávat větší příliv cestujících do oblasti.
Nová podzemní železnice má vyřešit problém přeplněných příměstských vlaků. Kromě zvýšení traťové kapacity má podle náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba uvolnit také nejvíce přetížené úseky městské hromadné dopravy v centru města. „Posílená železnice zároveň odvede část dopravy ze silnic,“ řekl Hřib.
Masarykovo nádraží
S území Florence úzce souvisí Masarykovo nádraží, které je pro metropoli naprosto klíčové pro příměstskou dopravu. Správa železnic právě nyní pracuje na modernizaci nádraží a staví zde dvě nová nástupiště, kde budou stavět vlaky z letiště. Příhodně to bude přímo u kancelářského projektu Masaryčka od Penty, která v okolí postavila hned několik velkých projektů včetně komplexu Florentinum.
Největší změnou na Masarykově nádraží ale bude zastřešení kolejí, přes které budou moci lidé chodit. „Účelem platformy je zkrácení přestupních vazeb,“ přiblížil Jakub Lípa ze Správy železnic. Pěším se totiž výrazně zkrátí cesta z Florence, případně Masarykova nádraží, na nedaleké hlavní nádraží. Už nyní se stavějí nosné prvky nového zastřešení, které má být hotové v roce 2027.
Železniční muzeum
Málo se ví, že na Florenci vznikne ambiciózní projekt Muzea železnice a elektrotechniky, který zde chystá Národní technické muzeum. Projekt za 1,68 miliardy korun už odsouhlasila vláda. Nacházet se bude v bývalém lokomotivním depu, které České dráhy před čtvrt stoletím opustily. Areál se nachází mezi magistrálou, zhlavím Masarykova nádraží a Husitskou ulicí. Stále sem vede aktivní železniční trať z Masarykova nádraží, čehož muzeum využije pro výstavu 45 kolejových vozidel.
Depo dlouhá léta obývali bezdomovci a nechali jej v ošklivém stavu. Muzeum chce památkově chráněné budovy opravit a přistavět k nim velikou moderní novostavbu. „Ty historické objekty jsou v mnoha částech skutečně autentické a pamatují příjezd prvního vlaku do Prahy v roce 1845,“ řekl ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr. Rozpočet ale nebude sloužit jen na samotnou výstavbu muzea, ale i na náročné restaurování železničních vozidel.
„V současné době jsme ve stavu, kdy máme hotovou architektonickou studii, máme hotový zjišťovací archeologický průzkum, máme obstarány všechny pozemky a podařilo se nám dokoupit všechny potřebné budovy,“ přiblížil. Veřejnosti by se mělo muzeum otevřít v roce 2028.
Muzeum v Desfourském paláci
Hned naproti Masarykovu nádraží vznikne ještě jedno muzeum, tentokrát pod taktovkou hlavního města. Muzeum Prahy chce využít chátrající budovu Desfourského paláce, která se nachází mezi magistrálou a Florentinem, a vybudovat v ní moderní multifunkční muzeum. Architektonickou podobu by mu měl vtisknout Jakub Cigler, který se podílel i na okolních budovách na Florenci. Pražská rada loni v září odsouhlasila investici 751 milionů na vybudování muzea.
Pokud vše půjde dobře, do pěti let by se muzeum mohlo otevřít veřejnosti. „Bude to multifunkční prostor, kde budete moci Prahu poznávat dotykem i pomocí různých technologií. Bude tu muzeum, kinosál, přednáškové sály i knihovna,“ vyjmenoval v rozhovoru pro e15 ředitel pražského muzea Ivo Macek. V místě dnešní půdy by měla být restaurace, kavárna a eventový prostor. Náplní chce projekt mířit hlavně na rodiny s dětmi, které podle Macka nemají v Praze zase tolik možností vyžití. „Chceme moderní muzeum. Žádné vitríny, kde jen koukáte na předměty a čtete si o nich. Chceme interaktivní muzeum městského typu, kde budete moci Prahu objevovat všemi smysly,“ dodal ředitel.
„Celá rekonstrukce se připravuje v duchu toho, jaká čtvrť zde do budoucna vyroste. Připravujeme muzeum na dobu, kdy tu bude přemostění Masarykova nádraží, kdy odsud budou jezdit vlaky na letiště, kdy se rozběhne další etapa výstavby Florence21 směrem k autobusovému nádraží,“ popsal Macek. „Proto jsme zvolili Jakuba Ciglera, který spolupracoval s developerem Penta na okolní výstavbě a připravuje přemostění nádraží. Má v hlavě, jak se to tu bude vyvíjet, kudy budou lidé chodit, a zajistí logickou návaznost nového muzea na budoucí čtvrť.“
Karlínská kasárna a Negrelliho viadukt
Otazník visí nad budoucností Karlínských kasáren, které od autobusového nádraží dělí viadukt a které si místní oblíbili jako místo setkávání a zábavy. Budovu získalo od státu hlavní město, které teprve rozhodne o budoucím využití rozsáhlého areálu. Mluvilo se o výstavbě bytů i veřejných prostor, chátrající budovy však budou muset předtím projít náročnou rekonstrukcí.
V posledních letech fungovalo nádvoří kasáren jako kulturně-společenské centrum, kde se pořádala letní kina, lidé si zde mohli zahrát beachvolejbal nebo si jen zajít na pivo. Provoz ale loni přerušil stavební úřad Prahy 8, podle kterého neměl provozovatel na takové využití kolaudaci. Provozovatelé už podali žádost o stavební povolení, které by kolaudaci umožnilo, ale žádost byla podle zástupců městské části neúplná a žadatel ji bude muset doplnit.
Oživit by se měl také přilehlý Negrelliho viadukt, který je po náročné rekonstrukci. Město chce využít oblouky, kde by do budoucna mohly vzniknout kavárny, galerie nebo obchůdky a přitáhnout tak do karlínské části Florence další život. Loni v prosinci město představilo první zasklený oblouk, který má sloužit k pořádání různých akcí. Jde o první, zkušební část projektu, která potrvá dva roky a po které by město chtělo zasklít všech zhruba čtyřicet oblouků mostu.
Magistrála a Těšnov
Ve fázi velkých vizí je budoucnost magistrály, na které už léta není shoda. V oblasti Těšnova, kde je v současnosti jediná větší zeleň na Florenci, byť ji lidé jako park příliš nevnímají, se v zásadě zvažují dvě varianty: tzv. humanizace estakády nebo úrovňové řešení. Buď tedy zůstane magistrála vyvýšená jako dosud, nebo se tato vizuální bariéra odstraní a frekventovaná silnice půjde na zem a z magistrály se stane městská třída. Příznivci druhého řešení jsou přesvědčeni, že do budoucna se automobilová doprava v centru města značně zklidní a přesune na dobudované okruhy, odpůrci upozorňují, že tranzitní doprava tvoří dnes jen malé procento dopravy na magistrále a lidé po ní jezdit nepřestanou.
V rámci soutěže Florenc21 vznikl návrh, jak by mohl Těšnov do budoucna vypadat. Podle návrhu dvou architektonicko-urbanistických týmů by mohla magistrála klesnout na zem a proměnit se v obří kruhový objezd, v jehož středu bude plnohodnotný park s dominantou archeologického muzea. Provoz na magistrále by ale musela Praha nejprve srazit na polovinu. A to není otázka na urbanisty, ale na politiky.
Obchoďák nad metrem
Florenc je jeden z nejdůležitějších uzlů městské hromadné dopravy, protože se zde nachází přestupní stanice linek metra B a C. Na rozdíl od vestibulů dalších přestupních stanic se ten na Florenci nenachází v rámci jiné budovy, ale stojí na povrchu samostatně. Nezastavěný „vzduch“ nad stanicí by si dokázal developer Penta Real Estate, který vlastní přilehlé pozemky pod supermarketem Billa, představit lépe využitý.
„Je to už několik let, co jsme objekt Billy koupili. Udělali jsme to se záměrem, že vytvoříme společný podnik s pražským dopravním podnikem a po vzoru Quadria na Národní třídě zásadním způsobem proměníme prostor nad výstupem z metra. To místo je dnes opravdu zanedbané, představuje oblast s jednou z nejvyšších kriminalit v Praze. Denně tudy procházejí tisíce lidí, je to velký dopravní uzel a i v okamžiku, kdy by se tu nemělo nic stavět, vyžaduje to místo změnu k lepšímu. I proto jsme se domnívali, že město bude mít o změnu zájem. Momentálně to ale evidentně není na pořadu dne a nedaří se nám s tím pohnout," řekl v rozhovoru pro e15 před více než rokem tehdejší ředitel realitní divize Penty Petr Palička. Stavět zde ale nebude jednoduché právě kvůli tunelům metra, které jsou v případě Florence na lince C mnohem blíž povrchu než na Národní třídě.
