František Čuba stál za úspěchem Slušovic, působil i v politice
Bývalý senátor František Čuba, který zemřel ve věku 83 let, je znám především jako hlavní strůjce "slušovického zázraku", tedy v době totality nebývale prosperujícího zemědělského družstva JZD Slušovice. Je znám také z působení v politice a blízkým vztahem s prezidentem Milošem Zemanem, který jej v roce vyznamenal medailí Za zásluhy.
František Čuba se narodil 23. ledna 1936 v Březové na Zlínsku. Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze a od roku 1955 pracoval pět let na zemědělském odboru Obvodního národního výboru ve Zlíně. Od roku 1963 do srpna 1990 byl předsedou JZD (později DAK) Slušovice.
Předsedou slušovického družstva se Čuba stal v roce 1963 ve svých sedmadvaceti letech. Za jeho vedení se zaostalé družstvo změnilo ve výrobní a obchodní gigant se sedmimiliardovým obratem. Čuba se neomezil na zemědělskou oblast, ta koncem 80. let tvořila zanedbatelnou část produkce (ve vrcholné éře asi šest procent). Hlavní síly soustředil na přidruženou výrobu a slušovické družstvo se také věnovalo podnikání v zahraničí a zahraničnímu obchodu.
Čuba dokázal obratně využívat všech možností, které poskytovala tehdejší legislativa a s pomocí vazeb na některé příslušníky politické nomenklatury vybudoval svému družstvu v řadě oblastí monopolní postavení na československém trhu. Podle některých bývalých zaměstnanců mu k tomu pomáhala i spolupráce s komunistickou StB, mluvil o tom například někdejší disident a pozdější šéf Bezpečnostní informační služby Stanislav Devátý.
Ve Slušovicích vytvořil svého druhu "stát ve státě" s vlastními pravidly, které vládnoucí komunisté tolerovali. V 80. letech byly Slušovice výkladní skříní socialistického zemědělství, ale přitom fungovaly na tržních principech. Podnik zaměstnával na 7000 lidí, kteří dostávali několikanásobně vyšší platy, než bylo běžné ve zbytku republiky. Vyráběl například počítače, zemědělské stroje, biochemické přípravky, pneumatiky i potraviny a nápoje. Družstvo mělo vlastní banku, dostihovou dráhu a chovalo závodní koně, vlastnilo i leteckou společnost a testovací okruh pro automobilku Audi i obchody, plné tehdy jinde nedostupného západního zboží.
Společenské změny v závěru roku 1989 znamenaly začátek postupného rozkladu "slušovického zázraku". Z čela podniku, který se později rozpadl na řadu menších firem, Čuba odešel v srpnu 1990. Později figuroval v řadě firem, některé sám zakládal. Okolnosti zániku družstva poté řešila policie. Sám Čuba například čelil obvinění z neoprávněného podnikání bývalé družstevní banky, v roce 2000 byl ale zproštěn obžaloby.
V posledních letech se v zemědělství Čuba připoměl s projektem akvaponického farmaření. Firma Taneco, za kterou stál právě mimo jiné i Čuba, nyní hledá investory na výstavbu megafarmy na severu Moravy.
Čuba byl od vysoké školy členem KSČ (1956 až 1989), v roce 1993 vstoupil do ČSSD a od roku 2010 byl členem Strany práv občanů (SPO), za niž dvakrát neúspěšně kandidoval do Sněmovny.
Do horní parlamentní komory byl zvolen v říjnu 2014 za volební obvod Zlín. Kvůli zdravotním problémům ale v Senátu dlouhodobě absentoval a později se stal terčem kritiky proto, že dlouho pobíral plat včetně náhrad, tedy zhruba 122.000 korun měsíčně. Mandátu se vzdal v únoru 2018.
Od listopadu 2012 do června 2016 byl Čuba zastupitelem a radním pro zemědělství Zlínského kraje. Na oba posty rezignoval proto, že se chtěl více zaměřit na práci v Senátu. V roce 2013 se také stal poradcem prezidenta Miloše Zemana pro oblast zemědělství a hospodářství.
Čuba byl ženatý, měl syna a dceru, druhá dcera zemřela.
