Jsem dítě zeměkoule, říká o sobě zpěvačka roku Pam Rabbit
Pam Rabbit nenechává nic náhodě. Své písně si sama skládá, textuje a z velké části i nahrává. Nadto bývá režisérkou, choreografkou i střihačkou svých klipů a návrhářkou i zhotovitelkou kostýmů. Za EP Mom, I’am lost byla vloni nominována na Cenu Anděl v kategorii Sólová interpretka. Letošní nominaci za albový debut I love the Internet už proměnila a stala se zpěvačkou roku.
S Pam usedáme v holešovickém Vnitroblocku. Místo schůzky zvolila sama, bydlí nedaleko, v bytě zaplněném nástroji a nahrávací technikou, kde se rodí i její originální písně. Zajímá mě, co všechno je třeba k tomu, aby byla v domácím studiu schopna pořídit základy svých písní. „Mám zvukovou kartu SSL, MacBook Pro 2019, který už budu muset upgradovat, pak mikrofon Brauner, ten mi sehnal producent Boris Carloff. A nedávno jsem si koupila i skvělé repráky.“ Ve výčtu vybavení „home studia“, které upřednostňuje před profesionálními nahrávacími studii, scházejí ještě samotné nástroje. „Když si potřebuju něco vybrnkat, mám jednu kytaru, ale jinak dělám na midi klávesách a teď si chci od babičky přivézt i svoje staré yamahy, protože u nich už můžete sedět a hrát, což vám ty krátké klávesy neumožňují. Jo a ještě mám ukulele, má krásný jemný zvuk a nezabere moc místa,“ říká s úsměvem rodačka z Prahy, jejíž kořeny však, jak už její rodné příjmení Narimanian napovídá, vězí jinde než v české kotlině.
„Babička je Běloruska a děda Arménec. Žili v Gruzii, kde ale na začátku 90. let vypukla občanská válka a Gruzínci tehdy chtěli ze země vyhnat veškeré imigranty. A tak se naše rodina sebrala a odešla. Měli namířeno do Holandska, ale zastavili se v Čechách, kde se jim zalíbilo – a už tady zůstali,“ odhaluje Pam tajemství svého původu a cestu, která její předky zavedla do Čech. Po členech své rodiny zdědila vedle hustých černých vlasů, tmavých očí i jisté pracovní a životní flexibility také hudební nadání. „Děda hrál na kytaru a krásně zpíval. Strejda zase hraje na klavír. Mamka taky umí zpívat, ale je taková stydlivější, vždycky říká, že dělám to, co chtěla dělat ona, že žiju její sen.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
