Předplatné

NERV zacílí na prorůstová opatření země a konkurenceschopnost

Někteří členové expertní skupiny NERV. Zleva: Michal Mejstřík, Jan Procházka, Tomáš Sedláček

Někteří členové expertní skupiny NERV. Zleva: Michal Mejstřík, Jan Procházka, Tomáš Sedláček • Zdroj: profimedia.cz

čap
Veřejné finance se podle odborníků z Národní ekonomická rada vlády stabilizují rychleji, než se čekalo, v příštím roce se tak budou ekonomové soustředit především na podporu růstu České republiky a konkurenceschopnost. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou dnes představil premiér Petr Nečas spolu s členy NERV.

Finální podoba prorůstových opatření by měla být hotová do měsíce. „V současné době je na pracovní úrovni,“ uvedl Nečas. V případě konkurenceschopnosti bude NERV působit jako auditor naplňování plánu, který vláda stanovila ve Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti.

:

David Klimeš: Finanční ústava kulhá na jednu nohu

Člen NERV Michal Mejstřík poznamenal, že by Česká republika neměla spoléhat například pouze na prodej přes Německo, ale soustředit se také na přidanou hodnotu a koncového uživatele. Zprostředkovatel si totiž vždy vezme určitou provizi.

Během předešlého roku se věnoval zejména dluhové krizi v eurozóně, novému rozpočtu Evropské unie na roky 2014 až 2020 či proexportní politice. „NERV vládě doporučil činit kroky ke stabilizaci eurozóny, je to v jednoznačném zájmu země,“ uvedl člen NERV a ekonom Vladimír Dlouhý. Cesta k tomu vede podle něj přes takzvané „domácí úkoly“. Například pokračovat ve zodpovědné fiskální politice.

„Chci zdůraznit velmi pozitivní roli NERV, která přináší podnětné náměty pro hospodářskou politiku státu,“ uvedl k práci poradního orgánu Nečas. Některé podněty vláda podle něj akceptuje, některé z politických důvodů podle něj přijmout nejde. „Jde o pravidelný dialog,“ sdělil.

Církev bude podle Duky po restitucích bohatší, ale také zodpovědnější.Církev bude podle Duky po restitucích bohatší, ale také zodpovědnější.

Člen NERV Jiří Schwarz se zaměřil také na církevní restituce, které podle něj státu vynesou 28 miliard korun. Výnosy tak v dlouhodobém měřítku překonají výdaje. „Pro státní rozpočet jsou církevní restituce pozitivní,“ konstatoval. Církve podle Schwarze budou na rozdíl od státu z nemovitostí a pozemků platit daně. Stát navíc od roku 2043 nebude mít položku církve zahrnutou v rozpočtu a po roce 2055 už bude znamenat čistý příjem.

Doporučujeme

Články z jiných titulů