Osada na pražské Babě má prestižní ocenění, její rozvoj pohlídá koncepce
Prvorepubliková vilová kolonie v pražských Dejvicích bude mít zvláštní péči. Institut plánování a rozvoje (IPR) dostal za úkol vytvořit koncepci, aby se v unikátní lokalitě například jednotně opravovaly chodníky a zlepšoval veřejný prostor, a to i podle historických podkladů. Cílem je zlepšení prostředí pro místní i návštěvníky a zároveň zachování památkové hodnoty.
Tomu může pomoci i nedávný zisk European Heritage Label pro památky celoevropského kulturně-historického významu. „Jde o lokalitu, ve které nepředpokládáme razantní změny, nicméně i takové lokality potřebují péči a ucelený přístup. V případě Baby je největším problémem špatný stav a umístění podzemních sítí, jako je kanalizace, vodovod či plyn. Dále jsou v plánu úpravy povrchů chodníků a silnic,“ vysvětlil deníku E15 ředitel IPR Ondřej Boháč.
Studie podle něj umožní zkoordinovat projekty a tím současně i zefektivnit jejich financování. Dalším krokem bude zapojení krajinářských architektů a odborníků na památkovou péči, kteří dokážou citlivě navrhnout změny, a přitom nenaruší historickou hodnotu. V plánu je kromě oprav také vybudování informačního systému pro návštěvníky a zlepšení propojení pěších cest s okolními částmi města.
„Je potřeba obnovit povrchy a další části veřejných prostranství tak, aby došlo k posílení charakteru osady Baba dle historických podkladů, které máme k dispozici. Chceme také, aby rekonstrukce sítí technické infrastruktury proběhla v souladu se soudobými trendy, například co se týče hospodaření s dešťovou vodou,“ doplnil Boháč.
Na zpracovatele studie pro osadu Baba bude vypsáno výběrové řízení, které by mělo proběhnout letos v květnu. Materiál by pak měl být hotový zhruba do konce roku. Při jeho tvorbě se počítá také se zapojením místních obyvatel, v plánu jsou veřejné debaty.
Funkcionalistická vilová kolonie na severu Prahy vznikla z iniciativy spolku Werkbund na konci 20. a začátku 30. let 20. století.
Autorem urbanistického plánu byl architekt Pavel Janák, mezi obyvatele patřili především umělci, politici, vědci a podnikatelé. V rámci podobných lokalit patří k nejzachovalejším, protože rakouské a německé byly během druhé světové války poškozeny. V roce 1993 se osada Baba stala městskou památkovou zónou.
