Aktualizováno: Soudy čeká 29. května stávka kvůli platům. Část z nich zruší jednání nebo uzavře budovy
Justiční odbory dnes vyhlásily jednodenní výstražnou stávku na 29. května. Po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) to řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního. Předsedové soudů se shodují v tom, že požadavky pracovníků soudů na zvýšení platů chápou a podporují je.
Odbory žádají navýšení platů o 15 procent a také vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců. Na druhou z podmínek dnes ministerstvo přistoupilo, k otázce zřídí pracovní skupinu, která se poprvé sejde v červnu.
Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka je stávka v novodobé historii české justice bezprecedentní. „Dosud nebyla ani stávková pohotovost,“ řekl. Pro soudy to bude znamenat řadu komplikací.
Část jednání čeká odročení
„Jednodenní stávka, pokud se jí bude účastnit převážná většina zaměstnanců našeho soudu, zasáhne do možnosti realizace nařízených jednání na daný den. Při masivní účasti je možné zvažovat i uzavření soudní budovy. Jednání budou odročována na náhradní termíny, vždy dle pokynu konkrétního soudce,“ řekla předsedkyně Okresního soudu v Olomouci Veronika Ornerová.
Justiční odbory již dříve chtěly výstražnou stávku vyhlásit, pokud na čtvrtečním jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) nenaleznou shodu na navýšení platů pro zaměstnance soudů. Ministerstvo dlouhou dobu uvádí, že na zvýšení platů nemá v rozpočtu peníze.
Blažek: ekonomická situace zvyšování nepřeje
„Ani já nepovažuji platovou úroveň za odpovídající náročnosti a kvalitě odváděné práce a nadále se budu zasazovat o spravedlivé odměňování zaměstnanců v justici a o zvýšení jejich finančního ohodnocení, ale je potřeba zohledňovat i současnou ekonomickou situaci a to, že k částečnému navýšení již došlo,“ vzkázal Blažek.
„Právo na stávku plně respektujeme a uznáváme, že platové ohodnocení zaměstnanců v justici je dlouhodobě neodpovídající náročnosti jejich práce. Nicméně povinností vedení soudu je pokusit se za jakýchkoli okolností zajistit – byť i třeba jen v nouzovém režimu – chod soudu, protože soudy jsou zde pro veřejnost, aby občanům byl zajištěn přístup k spravedlnosti,“ řekla mluvčí středočeského krajského soudu Hana Černá.
„Prioritně bude třeba zajistit úkony soudu ve věcech vázaných na striktní lhůty – typicky například ve vazebních věcech a také například činnost soudní podatelny,“ říká mluvčí pražského vrchního soudu Vít Tomáš.
Stávka může dopadnout na soudní řízení
Podle Černé hrozí poškození práv účastníků soudního řízení vedle vazebních věcí zejména u takzvaných rychlých předběžných opatření, která se týkají případů domácího násilí či odebírání dětí. „Možné negativní dopady, pokud by v nějaké z takových věcí nebylo včas rozhodnuto a rozhodnutí by nebylo bezodkladně realizováno, si asi umí každý představit. Proto bude vedení soudu usilovat o to, aby zejména takové případy nenastaly. Věříme, že alespoň nezbytná část zaměstnanců tomu bude nápomocna a své kolegy a kolegyně případně podpoří jiným způsobem,“ uvedla za Krajský soud v Praze.
Rovněž pražský vrchní soud chce zajistit svůj chod prostřednictvím nestávkujících zaměstnanců a soudců. Očekává nicméně, že většina jeho nesoudcovského personálu se do stávky zapojí.
Černá podotkla, že někteří administrativní pracovníci jsou nenahraditelní. Například v trestním řízení musí být v jednací síni protokolující úřednice, což není běžná zapisovatelka, ale speciálně kvalifikovaná absolventka kurzu se složenou odbornou zkouškou. Úřednice na podacím a zápisovém oddělení se zase vyznají v justičních databázích a mají do nich zřízené přístupy, které nelze obratem zřídit jiným lidem. „Soudní zapisovatelka není osoba, která by jen něco psala na psacím stroji jako v dávných dobách,“ řekla mluvčí.
Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle ministerstva 32.800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34.806 Kč a loni na 36.916 Kč. Průměrná mzda v Česku přitom loni dosáhla 43.341 korun. Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk loni u ministerstva financí vyjednal, že zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek.
