Starostové kvůli novičoku zvažují ústavní žalobu na Zemana. Štěch by jí velkou šanci na úspěch nedal
Slova prezidenta Miloše Zemana, že se v Česku podle tajné zprávy Vojenského zpravodajství vyráběl nervový jed novičok, překvapil české i evropské politiky. Mnozí mluví o příklonu prezidenta k Rusku, když popřel závěry českých ministerstev zahraničí i obrany. Znovu se tak mezi senátory STAN začíná uvažovat o ústavní žalobě na prezidenta pro velezradu.
Starostové a nezávislí chtěli iniciovat podání ústavní žaloby na prezidenta už před měsícem, když Zeman zaúkoloval tajnou službu, aby zjistila, zda se na území České republiky nachází látka novičok. Tou byli ve Velké Británii otrávení dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera. Rusko, které z útoku Británie podezřívá, uvedlo Českou republiku mezi zeměmi, kde by se látka mohla nacházet.
Tehdy se však pro žalobu nenašla podpora. Senátoři STAN chtějí ale po posledních událostech téma příští týden znovu otevřít.
„Je to samozřejmě jedna z úvah, kterou vedeme. Je to dominantní pravomoc Senátu a naši senátoři v příštím týdnu budou o těchto věcech jednat. Ústavní žalobu považujeme za extrémní a závažný krok,“ uvedl předseda STAN Petr Gazdík pro deník E15.
„Nicméně v případě, že do něho půjdeme, musíme mít jasnou šanci na úspěch a mít tam prokazatelné důvody. Nechceme, aby to bylo pouhé plácnutí do vody,“ dodal Gazdík.
Podat ústavní žalobu může Senát se souhlasem Poslanecké sněmovny. Obě komory musí žalobu odsouhlasit třípětinovou většinou. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) ale Zemanova slova zřejmě nenaplňují kritéria velezrady.
„Pochopitelně by bylo rozhodující stanovisko právníků. Pokud by z toho vzniklo nějaké akutní ohrožení pro Českou republiku, pak by to bylo k úvaze. Já si ale myslím, že ta věc se vztahuje k problémům mezinárodním, a ne přímo ochrany České republiky,“ řekl deníku E15 Štěch.
Zeman ve svém tvrzení vychází ze zprávy Vojenského zpravodajství, podle něhož nervově-paralycká látka označovaná jako A230, kterou pro účely testování loni vyráběl Vojenský výzkumný ústav v Brně, je novičok. Naopak civilní Bezpečnostní informační služba (BIS) dospěla k závěru, že tento plyn novičok není, uvedl ve čtvrtek Zeman s tím, že po prostudování zpráv obou tajných služeb se přiklonil k názoru vojenských zpravodajců.
„Zásadní problém je v tom, že prezident republiky nebo kdokoliv z ústavních činitelů zveřejní utajované informace,“ řekl pro ČTK politolog Josef Mlejnek. Podotkl, že ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO) uvedla, že informace, které má ona, podléhají utajení. „Zdá se tedy, že prezident pustil na veřejnost něco, co bylo v utajovaném režimu,“ dodal Mlejnek. Také ministerstvo zahraničí uvedlo, že informace k údajnému výskytu novičoku jsou většinou tajné.
Ústava, Hlava třetí, Článek 65: (1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. |
