Ztracená generace? Jen třetina ukrajinských teenagerů se dostane na českou střední školu
V Česku je přibližně 70 tisíc cizinců ve věku 15 až 19 let, z toho jen 20 tisíc jich navštěvuje střední školu. V případě dětí z Ukrajiny chodí na střední přibližně každý třetí teenager. Ukazují to data sesbíraná obecně prospěšnou organizací META od Českého statistického úřadu a ministerstva školství. Podle odborníků na vzdělávání kvůli současnému stavu přichází stát o kvalifikovanou pracovní sílu a riskuje další zátěž pro sociální systém.
Významný podíl těchto mladých mimo střední školy tvoří Ukrajinci, kteří do Česka přišli po začátku ruské agrese v roce 2022. Počet ukrajinských dětí v mateřských a základních školách se za poslední tři roky stabilizoval, naopak nejvyšší nárůst je viditelný právě u středních škol, kde bylo zejména kvůli jazykové bariéře na začátku války začlenění minimální.
Data ministerstva školství ze začátku současného školního roku ukazují, že v běžných třídách základních škol nemá žádného žáka s ukrajinským azylem téměř 60 procent tříd, u středních škol jde dokonce o 79 procent. Nejvýrazněji je ale rozdíl ve vzdělávání mladých migrantů vidět u srovnání celkového počtu cizinců na území Česka s počtem cizinců středoškoláků. K září 2024 bylo v Česku registrováno téměř 24 tisíc uprchlíků s dočasnou ochranou ve věku 15 až 17 let, na střední školu se jich ale zapsalo jen přibližně 30 procent.
Žáci středních škol a cizinci ve věku 15 až 19 let na území Česka
Zdroj: ČSÚ, MŠMT, graf META
Problém v hledání účinné cesty, jak tyto mladé do škol dostat, představují neúplná data. Ta totiž sledují různé státní instituce jako například Český statistický úřad nebo ministerstva, každá ale z nich ale rozděluje mladé do odlišných věkových kategorií, což stěžuje vzájemné porovnávání.
Možná studují online, možná ale vůbec
Dál chybí informace například o tom, kolik mladých Ukrajinců absolvuje školu online. „Vzdělávání na středních školách není povinné ani pro české děti, tudíž ukrajinští žáci nemají povinnost nikam hlásit, jakým způsobem a zda se vzdělávají,“ vysvětluje mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.
Podle Martiny Škrdlantové, která v META pomáhá cizojazyčným dětem se zvládáním školní docházky, jsou ale právě data zásadní pro přijetí funkčních řešení, díky kterým by bylo možné tyto děti začlenit do škol a ve studiu je podpořit. To je podle ekonoma Karla Garguláka z PAQ Research důležité nejen z hlediska předcházení sociálnímu vyloučení, ale i trhu práce. „Nemůžeme dopustit, aby tyto děti zůstaly mimo systém. Jsou to budoucí přispěvatelé do ekonomiky, a když jim nedáme vzdělání, budeme místo toho řešit problémy,“ říká.
Čeština jako hlavní bariéra pro přijetí
Na ukrajinské středoškoláky dopadá v Česku více nepříznivých faktorů. Tím hlavním je horší znalost češtiny, s čímž podle Garguláka školy mají problém pracovat. Na problémy ale naráží i ty děti, které již dříve nastoupily na českou základní školu a v češtině se postupně zlepšují. Jejich studijní výsledky totiž přesto v porovnání s rodilými mluvčími mohou být horší, což následně snižuje jejich šance na přijetí na školu střední.
Resort ministra školství Mikuláše Beka nyní společně se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR vyhodnocuje šetření ze začátku letošního roku, jehož cílem má být právě odhalení bariér, kterým žáci s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka čelí. „Na základě výsledků bude možné navrhnout vhodná opatření na jejich odstranění či alespoň minimalizaci,“ slibuje mluvčí MŠMT Lucká Loosová. Počet nově příchozích dětí z Ukrajiny se podle ní výrazně zpomalil a přístup k dětem z této země by se tak měl dnes srovnávat s přístupem k jiným žákům – cizincům.
Ačkoliv podle Garguláka bylo začlenění příchozích dětí po začátku války na Ukrajině relativně úspěšné, zásadní je nyní právě to, jak stát naloží se středoškoláky a s kapacitami v mateřských školách. Z průzkumů totiž také vyplývá, že část z rodin, kterým se podařilo v Česku usadit a najít práci, tu plánuje zůstat i po konci války. „Aktuální stav je přitom jednou z příčin zařazení České republiky mezi vyspělé země s nejnižší sociální mobilitou, přičemž zástupci celé řady znevýhodněných skupin mladých lidí ze vzdělávacího systému často předčasně vypadávají,“ upozorňuje zpráva organizace META.
VIDEO: Trump nabízí Putinovi přátelství, Ukrajině bere bezpečnost. Evropa musí jednat, říká exvelvyslanec Lizec v pořadu FLOW.
Osud dětí v rukou ředitelů
„Stát v přijímání ukrajinských studentů na střední školy spíše ‚uvolňuje ruce‘ školám a jejich zřizovatelům – nechává rozhodnutí na nich. Ředitelé tak mají v tomto ohledu poměrně volné pole působnosti,“ vysvětluje Gargulák. Většina z nich proto nemá pro přijímání studentů s horší znalostí jazyka důvod. „Navíc se to týká hlavně učňovských oborů, kde jsou už tak podmínky pro vzdělávání náročnější,“ dodává ekonom.
Pro děti cizinců je přitom zapojení mezi ty české zásadní nejen kvůli vzdělání, ale i začlenění do kolektivu. Výzkumy a zkušenosti z covidu totiž ukazují, že izolace v období dospívání vede u dětí k nárůstu psychických obtíží nebo agrese. Česko navíc čelí problémům spojeným s nízkou porodností a jedním z řešení, jak udržet tuzemský sociální systém, je právě migrace.
