OSVČ při zaměstnání? Pozor na odvody na sociální pojištění

V případě výkonu samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Při nižším zisku přináší podnikání na „vedlejšák“ významnou daňovou úsporu, protože pro ni neplatí minimální vyměřovací základ stanovený pro hlavní činnost. Když je hrubý zisk do limitu, tak se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění dokonce vůbec neplatí.

OSVČ jako vedlejší činnost a neplacení sociálního pojištění

Pro celý kalendářní rok 2025 je limitem pro neplacení sociálního pojištění z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, což je splněno i u podnikání při zaměstnání, hrubý zisk (daňový základ) do 111 736 korun. V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. Při překročení limitu se již sociální pojištění standardně platí v sazbě 29,2 procenta z vyměřovacího základu, kterým je 55 procent daňového základu.

Výdajový paušál je oblíbený

Většina podnikajících zaměstnanců uplatňuje pro stanovení daňového základu roční výdajový paušál, protože je to zpravidla nejvýhodnější a nejjednodušší varianta. Sazby ročního výdajového paušálu se liší v závislosti na vykonávané činnosti, podnikající zaměstnanci nejčastěji uplatňují 60procentní výdajový paušál (ostatní živnost) a 40procentní výdajový paušál (ostatní samostatné výdělečné činnosti). Při ročních příjmech 200 tisíc korun a uplatnění 60procentního výdajového paušálu je tedy daňovým základem částka 80 tisíc korun.

Zdanění dohody o provedení práce v roce 2026: Limit pro platbu pojistného stoupne

Daňové přiznání

Praktický příklad

Zaměstnanec si po celý rok 2025 přivydělává podnikáním. Hrubý zisk bude mít 110 tisíc korun. V přiložené tabulce si vypočítáme roční přímé daně z podnikání, pokud počítáme, že má nárok pouze na daňovou slevu na poplatníka, kterou v plném rozsahu vyčerpává pro příjmy ze zaměstnání. Současně si vypočítáme variantu, že by měl zaměstnanec hrubý zisk z podnikání ve výši 116 tisíc korun.

Kdyby měl podnikající zaměstnanec hrubý zisk (tj. příjem ponížený o související výdaje) vyšší o 6 000 korun, tak by na tom byl příjmově hůře o necelých 14 tisíc korun, překročení příjmového limitu pro neplacení sociálního pojištění pouze a takto nízkou částku by se mu nevyplatilo.

Když vyšší příjmy, tak už významně

I podnikající zaměstnanci chtějí mít pochopitelně co nejvyšší příjmy. Překročení limitu pro neplacení sociálního pojištění o nízkou částku se však nevyplatí. Pokud se limit překročí výrazně, tak si podnikající zaměstnanec samozřejmě finančně polepší a je to pro něho pozitivní. Pro podnikající zaměstnance, kteří by samostatnou výdělečnou činností v prosinci překročili limit o nízkou částku, je však lepší si koncem roku odpočinout od podnikání, daňově a finančně by to pro ně nebylo výhodné.

Ve druhé tabulce máme vypočteno celkové zdanění a celkový čistý příjem pro příjmy ze samostatné výdělečné činnosti u podnikajícího zaměstnance, přičemž počítáme, že sleva na poplatníka je v plném rozsahu uplatněna pro příjmy ze zaměstnání. Zvoleno je rozmezí hrubého zisku od 110 tisíc korun po 140 tisíc korun. Všechny údaje v tabulce jsou uvedeny v korunách.

VIDEO: Delší zkušební doba chrání víc zaměstnavatele, flexi novela zákoníku práce je spíš evolucí, ne revolucí, říká právnička Valíčková v pořadu FLOW

FLOW: Delší zkušební doba chrání víc zaměstnavatele, flexi novela zákoníku práce je spíš evolucí, ne revolucí, říká právnička Valíčková • Zdroj: e15