Účetní závěrka: Na co nezapomenout a kdy vzniká největší množství chyb
Současně s termínem pro podání přiznání daně z příjmu nastává pro většinu účetních jednotek období, ve kterém kompletují účetní závěrku. Před jejím sestavením je nezbytné zaúčtovat řadu transakcí, provést inventarizaci a konečnou kontrolu účetnictví.
Účetní závěrku je povinna sestavit firma nebo podnikatel, který vede účetnictví. Její rozsah záleží na velikosti firmy. Ve zkráceném rozsahu ji sestavují firmy, které nemají povinnost ověření auditorem. Každou účetní závěrku musí tvořit rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené ve výkazech. Pokud je společnost zařazena v kategorii středních a velkých účetních jednotek, musí kromě výše zmíněných výkazů vypracovat také přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Nesprávné sestavení účetní závěrky může vést k chybnému stanovení hospodářského výsledku a zkresleným informacím. Chybovosti se lze vyhnout tak, že si na celý proces účetní jednotka nechá dostatek času. K úspěšnému zvládnutí může pomoct dokladová inventarizace v průběhu účetního období a včasné provedení fyzických inventur majetku a zásob.
Prvním krokem účetní závěrky je dokladová inventarizace, při které se zjišťuje skutečný stav majetku a závazků. Podléhají jí všechny položky aktiv a pasiv. Prokázat inventarizaci jsou firmy povinny po dobu následujících pěti let. „Při provádění inventarizace doporučujeme zaměřit se nejen na položky, které v účetnictví jsou, ale také na ty, které tam nejsou a měly by být zaúčtovány a vykázány. Jedním z principů účetnictví je totiž akruální princip, který předpokládá, že transakce jsou zaúčtovány v období, se kterým věcně a časově souvisí,“ uvádí Tomáš Uvíra, jednatel Auditu a ředitel Accountingu společnosti Crowe.
Účetní uzávěrka zahrnuje také zaúčtování specifických transakcí k rozvahovému dni. Kromě zaúčtování odpisů dlouhodobého majetku, pokud nejsou účtovány průběžně, by měla účetní jednotka vyhodnotit také potřebu zaúčtování opravných položek k zásobám a pohledávkám. V zásobách a v pohledávkách má velká část společností významnou část svých aktiv a účetní hodnota těchto položek nezřídka neodráží realitu.
Problém v případě pohledávek jsou neplatící zákazníci a zákazníci v insolvenci, problémem v zásobách zase prošlé zásoby, zásoby nakoupené za jiných tržních podmínek a neprodejné za aktuální hodnotu, zásoby jakýmkoliv způsobem znehodnocené, a podobně. Dále by měla společnost vyhodnotit rizika případných budoucích nákladů a pokud existuje jakékoliv významné riziko budoucích nákladů souvisejících s dosavadní činností, měla by společnost vytvořit rezervy, k pokrytí těchto budoucích ztrát.
Právě z nerespektování akruálního principu vzniká podle Tomáše Uvíry v účetních závěrkách největší množství chyb. „Podnikatelé často uvažují pouze nad tím, zda vše, co je zaúčtováno, je správně, ale již se nezamyslí nad tím, na co ve svém účetnictví zapomněli. Nejvíce chybují v tom, že do účetního výsledku hospodaření nezahrnou všechny údaje, například opravné položky k majetku, zásobám po lhůtě trvanlivosti či k pohledávkám po splatnosti. Často také vynechají dohadné položky, na již poskytnuté služby, které ještě nejsou fakturované k datu závěrky,“ dodává Tomáš Uvíra.
Pokud společnost zjistí chyby v již uzavřeném účetním období a po sestavení a zveřejnění účetní závěrky, lze chyby z předchozích období opravit proúčtováním ve výsledkových účtech aktuálního účetního období pouze za předpokladu, že se jedná o nevýznamné chyby. V případě významných chyb je potřeba k proúčtování chyb minulých období použít speciální účet Jiný výsledek hospodaření, upravit ve výkazech srovnávací období a všechny tyto informace detailně popsat v příloze k účetní závěrce.
Velké, střední a malé účetní jednotky s povinností auditu povinně zveřejňují kompletní výroční zprávy obsahující účetní závěrku v plném rozsahu a také zprávu auditora. Pro mikro účetní jednotky a malé účetní jednotky, které nemají povinnost ověření auditorem, došlo již v minulosti k určitému usnadnění a tyto účetní jednotky nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty a zároveň mají možnost zveřejnit pouze velmi omezené množství informací ve zkrácených rozvahách.
