Bitcoinové hrátky Salvadoru zaklekl Mezinárodní měnový fond. Jak lehce by Česku prošlo, kdyby se do nich dala ČNB?
Jeden z nejpozoruhodnějších státních experimentů posledních let spěje k útlumu. Středoamerický Salvador musí na základě dohody s Mezinárodním měnovým fondem částečně demontovat svůj projekt bitcoinu coby zákonného platidla. V době, kdy bude muset Salvador odstřihnout od veřejných financí provoz sítě bitcoinových bankomatů a digitálních peněženek Chivo, by přitom měly v České národní bance pomalu finišovat práce na analýze toho, zda by měla centrální banka podniknout svůj vlastní experiment se zařazením kryptoměny do rezerv. ČNB přiznává, že právě i případný nepřátelský postoj mezinárodních institucí může brát ve své analýze v potaz.
Salvadorský prezident Nayib Bukele ale plánoval zajít mnohem dál než jen nakupovat bitcoin do rezerv. Začal s tím v roce 2021, kromě toho pro kryptoměnu zavedl ve své zemi jako první na světě status zákonného platidla, které by měli obchodníci přijímat vedle dolaru. Pro tyto účely nechal za veřejné peníze vytvořit síť speciálních bitcoinmatů Chivo na směnu hotovosti a virtuální měny a také digitální stejnojmennou peněženku.
Plánoval vybudování úplně nového města Bitcoin City se statusem daňového ráje a také těžbu kryptoměny za využití levné geotermální energie, na což si chtěl i půjčovat od zahraničních investorů. Zároveň ale také prezident země, která je při přepočtu HDP na hlavu chudší než Moldavsko, nedávno souhlasil s úvěrem od Mezinárodního měnového fondu na 1,4 miliardy dolarů. Dohodu fond posvětil před pěti týdny a její podmínky všechny Bukeleho ambiciózní bitcoinové plány zásadně utlumují.
VIDEO: Česká národní banka by měla nakupovat kromě zlata i bitcoin, říká oceněný ekonom Krištoufek v pořadu FLOW
Do konce července například musí Salvador představit MMF plán, jak odřízne projekt Chivo od veřejného financování. Zároveň se Bukele zavázal, že jeho úřady nebudou k dosavadním šesti tisícům bitcoinů pořizovat žádné další: ať už ve formě přímého nákupu za státní peníze, nebo jejich vytěžením prostřednictvím státem ovládaných energetických firem.
Salvador také odňal bitcoinu postavení zákonného platidla a vzal občanům možnost platit daně prostřednictvím kryptoměny. V několikaměsíčních intervalech bude muset také dokazovat, že pravidla poskytnutí úvěru dodržuje.
Bitcoin a salvadorské selhání
Podle listu The Economist ale Bukeleho experiment selhal dávno předtím, než jej nařídil osekat Mezinárodní měnový fond. Rok po zavedení bitcoinu coby zákonného platidla jej v Salvadoru reálně přijímala jen pětina podniků a pouze pět procent daňových plateb lidé uhradili pomocí kryptoměny.
Jejímu rozšíření měly v představách Bukeleho napomoci poměrně vysoké počty obyvatel bez přístupu k bankovním službám a také příjemci takzvaných remitencí, tedy peněz směřujících od emigrantů zpátky do rodné země.
V tradičním finančnictví mohou být takové platby zatíženy značnými poplatky. Ani za této konstelace se ale bitcoin u Salvadořanů moc neuchytil, píše The Economist a zdůvodňuje to mimo jiné nízkou digitální gramotností tamní populace.
Rozšíření virtuální měny příliš nenapomohla kromě výkyvů její ceny ani relativně častá chybovost státních kryptopeněženek Chivo. Kromě toho náklady na vytvoření této aplikace a dalších nutných částí státní bitcoinové infrastuktury vyšly na zhruba 375 milionů dolarů, připomíná The Economist. To je částka srovnatelná s tím, o kolik se Salvadoru zhodnotily jeho bitcoiny, které začal nakupovat za cenu kolem 45 tisíc dolarů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
