Čeští držitelé kryptoměn se dočkali, od soboty mohou inkasovat zisky bez obav z berňáku

Pro kryptoměny začnou platit stejná pravidla jako pro cenné papíry. Znamená to, že kdo drží virtuální minci déle než tři roky, nemusí po jejím prodeji dodatečně odvádět daň ze zisku. To stejné platí v případě, že příjmy z prodeje kryptoměn nepřesáhnou v kalendářním roce sto tisíc korun. Dosavadní praxe danění kryptoměn přitom obsahovala podle svých kritiků několik paradoxů.

Rozdílná pravidla například platila pro investory do bitcoinu ve formě burzovně-obchodovaných fondů (ETF), u kterého lze stejně jako u ostatních cenných papírů časový a hodnotový test uplatnit.

VIDEO: Proč by měla Česká národní banka pořídit bitcoin do rezerv? Profesor ekonomie Ladislav Krištoufek odpovídal v pořadu FLOW.

FLOW: Rozhovor s oceněným ekonomem Ladislavem Krištoufkem • e15

Narozdíl od situace, kdy si investor zakoupí bitcoin na kryptoburze a přepošle si jej do vlastní digitální peněženky. Druhý aspekt, na nějž upozornil v dřívějším komentáři pro e15 ekonom Dominik Stroukal, se týkal povinnosti danit každou, byť sebemenší, platbu bitcoinem nebo jiným kryptoaktivem v případě, že od doby jeho pořízení kurz digitální mince vzrostl.

„Když si koupíte za bitcoiny jedno pivo, v daňovém přiznání by stát měl dostat pár korun, pokud jste si kdysi bitcoiny koupili za podstatně méně. Zkrátka rozdíl mezi nákupem a prodejem musíte zdanit. I když pivo stálo 40 korun. Koupili jste bitcoiny za polovic? Těch 20 korun máte zdanit 15 procenty, takže státu unikají tři koruny. Významně méně, než kolik by stálo daného člověka se byť jen zamyslet nad tím, jak vyplnit daňové přiznání,“ argumentoval pro časový a hodnotový test Stroukal.

Daňová novinka nicméně stále klade na majitele kryptoměn některé nároky, kterým nemusejí vždy snadno dostát. Kdo by chtěl takzvaný časový test uplatnit, měl by být schopen na vyzvání finanční správy prokázat, že danou virtuální minci držel po dobu delší tří let. V případě investování prostřednictvím regulovaných kryptoburz, které ověřují totožnost klientů a udržují historii jejich transakcí, to nemusí být neřešitelná výzva.

Kryptoměny a prokazování držení

Existují ale jiné způsoby nabytí bitcoinu a spol., u kterých by šlo pomyslnou účtenku hledat obtížně. Například u přímé směny bitcoinu mezi dvěma osobami, kteří se na transakci domluvili přes sociální sítě typu Vexl. „Bezpečně využít časový test není tak lehké,“ napsal na síť X šéf právní a poradenské kanceláře smpl Kirill Juran. „Je těžké rozlišit, co se konkrétně prodává, když je krypta víc.“

Výzvu ale podle Jurana bude uplatňování novinky v praxi znamenat i pro úředníky finanční správy. „Krypto nejsou akcie. Je tam velmi mnoho případů, které nikdo na světě neřešil. To přinese za prvé výjimku do zákona, a s tím i riziko jeho obcházení, čehož se úředníci obávají. A za druhé právě i velkou míru nejistoty z hlediska investorů do krypta,“ řekl Juran ve vysílání Bitcoinového kanálu na YouTube.

Obavy finanční správy

Finanční správa ještě před schválením zákona varovala, že srovnání pravidel danění kryptoaktiv a cenných papírů by mělo pro Česko poměrně fatální následky. Mluvila dokonce o hrozbě rozvrácení obecného výběru daní.

„Klíčové je, že podle našeho právního prostředí jde o zcela jiný druh aktiv se zcela jinou právní i ekonomickou povahou a jiným dosahem,“ znělo stanovisko šéfky finanční správy Simony Hornochové, které před koncem roku 2024 zaslala e15. „Zcela nelogickým následkem přijetí navrženého osvobození kryptoaktiv by bylo zrušení zdanění příjmů fyzických osob z běžného poskytování služeb, pokud by byly hrazeny kryptoaktivy, a to do výše 40 milionů korun na osobu a rok,“ uvedla konkrétní, podle ní problematický, příklad Hornochová.

Takové argumenty ale považuje Juran nebo Česká kryptoměnová asociace za mylné. Generální finanční ředitelství navíc nemá k dispozici statistiky, kolik fyzické osoby odvádějí z prodeje kryptoměn na daních. V daňovém přiznání se kryptozisky uvádějí mezi takzvané ostatní příjmy.