Červenková: Byly jsme tři Dominiky
Na gymnastickém koberci zdomácněla už jako čtyřletá. V osmi letech začala závodit, v deseti vyhrála poprvé mistrovství republiky. Úspěchy přibývaly a Dominika zářila ve sportu, kombinujícím prvky baletu, gymnastiky, akrobacie a divadelního tance. Cvičením s obručí, švihadlem, míčem, kužely a stuhou si získávala diváky včetně těch řeckých na olympiádě v Aténách. Další Hry v Pekingu nestihla, kvůli vysokému stupni skoliózy v zádech byla rok bez tréninku a dva roky bez závodů. Návrat se neobešel bez komplikací, a tak letos uzavřela kariéru.
Těžké rozhodnutí? Nevzniklo úplně ze dne na den, ale množily se signály, které cosi našeptávaly. Loni jsem po angíně nestihla důležitý závod v Belgii a sotva jsem se uzdravila, přišly na řadu problémy s achilovkou. Už předtím se mi skoro před každým závodem ozývaly různé bolístky. Nezdařil se čtyřboj na republikovém šampionátu v Ostravě a od té chvíle jsem ztrácela chuť bojovat. Zkusila jsem ještě nabrat formu, cvičím pořád ráda, ale v jednadvaceti jen tak pro radost to prostě nejde.
Opustila jste vrcholový sport relativně brzy. Doma se o tom často bavíme. Kdyby mě lékaři v roce 2006 nezabrzdili, možná bych dopadla daleko hůř. Díky rehabilitaci se vytvořil svalový korzet kolem páteře, který nedával obratlům šanci, aby se někam pohnuly. Nebýt těch svalů, hroutila by se páteř pořád dál.
Na problém jste přišla tak, že vás bolela záda? Občas jsem je cítila kvůli vyskakující kyčli, ale v podstatě jsem nikdy se zády trápení neměla. Všechno odhalil rentgen v rámci povinné prohlídky, kterou gymnastky každoročně podstupují.
Gymnastika je náročná disciplína, že? Především dochází k jednostrannému opotřebování svalstva podle toho, kterou nohu víc zatěžujete. Tělo se dost huntuje. Když jsem se prodírala do závodní špičky, potkávaly jsme se na soutěžích tři Dominiky. Vedle mne ještě Jíchová z Havířova a Khutová z Prahy. V devadesátém devátém jsme zabraly společně první tři místa na mistrovství republiky, byly jsme dobrá trojka. Postupně ale jedna po druhé odpadávala kvůli zádům, já vydržela na koberci nejdéle.
Soutěž moderních gymnastek viděl snad každý fanoušek alespoň v televizi. Jak vypadá trénink? Začíná speciální rozcvičkou, trvající půl druhé hodiny. Následuje nácvik sestav a také baletní průprava. Trénink není kratší než tři hodiny a často bývají dva denně. Musím přiznat, že prakticky celé studium na sportovním gymnáziu jsem kvůli tréninkům absolvovala podle individuálního plánu.
Váš nejhezčí zážitek? Samozřejmě olympiáda. Celý život jsem potkávala jen gymnastky a ženské rozhodčí. V olympijské vesnici najednou vidíte spousty dalších sportovců, kteří se vzájemně povzbuzují a všichni si užívají veliký svátek. Důležitá je účast, ne výsledek. Tedy pokud nejste Rusové nebo Ukrajinci.
V Aténách a nejen tam jste okouzlila diváky. No, nějak se mi to dařilo, prý jsem na place vypadala hezky. Mám to vrozené asi po mamince, která kdysi také dělala gymnastiku.
Jaké teď máte plány? Žádné velké. Chodím na brigádu, abych nemusela doma škemrat o peníze. Začnu studovat vysokou školu a jako trenérka se určitě budu objevovat v tělocvičně.
DOMINIKA ČERVENKOVÁ:
Narodila se 18. května 1988 v Českých Budějovicích.
Členka SKMG Máj, jako třetí česká reprezentantka v historii moderní gymnastiky se kvalifikovala na olympijské hry: v Aténách 2004 obsadila 20. místo ve čtyřboji.
5x juniorská mistryně republiky, v seniorské kategorii zlatá 2004, stříbrná 2003 a bronzová ve společné skladbě 2008. Účastnice MS 2003 (17. místo), 2005 (15. místo), ME 2004 (18. místo), 2005 (15. místo), Světových her 2005 (9. místo se stuhou), vítězka RG Máj Cupu 2008.
