OBRAZEM: Starokladrubské klisny mají zrekonstruovaný domov
Historický paddock v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem, který od loňska patří mezi světové památky UNESCO, je opět otevřen veřejnosti. Domovu českého plemene starokladrubského koně se vrátil původní vzhled z roku 1865.
Paddock bude nově sloužit pro ustájení starokladrubských chovných klisen. „Jednou z podmínek pro zařazení Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem mezi památky UNESCO byl silný důraz na citlivou rekonstrukci staveb,“ říká Jakub Masák, zakladatel ateliéru Masák & Partner, který projekt vytvořil a dohlížel na rekonstrukci.
Stáj byla původně byla určena pro ustájení anglických plnokrevníků. Součástí úprav stáje a jejího okolí byla i instalace nového hrazení přilehlých pastvin kopírující historické symetrické dělení a barevnost typické pro národní hřebčín.
Dělníci vyměnili střešní krytinu a krov včetně ozdobných figur ve štítech zhotovených jako replika podle dochovaných prvků. Byly obnoveny režné fasády a repasována okna nebo vyrobeny jejich kopie. V interiéru bylo nutné odsolit zdivo, nanést nové vápenné omítky a opravit krmné žlaby. Na vše dohlíželi památkáři. Po rekonstrukci bude objekt sloužit k ustájení starokladrubských chovných klisen ve čtyřech volných stájích.
Obnova památkově chráněné budovy začala loni v červnu a stála 10,5 milionu korun bez DPH. Peníze poskytlo ministerstvo zemědělství, které je zřizovatelem hřebčína.
Stáje byly postaveny v roce 1865 na pastvině za zámeckou zahradou pro oddělené ustájení anglických plnokrevníků. Pro stavbu a rekonstrukci byla důležitá i funkčnost stáje a na realizaci proto spolupracovala i expertka na chov koní. „Dokázala jsem myslím hodně přispět a převést tak do praxe své vlastní zkušenosti s chovem koní,“ popsala práci Simona Trnková.
V posledních letech prošel hřebčín rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila v roce 2016. Za 350 milionů korun hřebčín opravil 17 budov a tři volná prostranství se sousošími, 300 milionů korun dostal z evropských dotací.
Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který hřebčinec založil v roce 1563. Rudolf II. potom 4. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát.
