Podnik Diamo začne zaplavovat uranový důl s nejnižším dostupným místem v Evropě

Operátor důlního výtahu pomocí telefonu komunikoval s kolegy z jiných pater.

Operátor důlního výtahu pomocí telefonu komunikoval s kolegy z jiných pater. Zdroj: ČTK

„Práce v dole Rožná stále je. Důl je momentálně provozován ve dvou směnách, které připravují zatopení dolu,“ říká náměstek ředitele pro hornické práce závodu Geam Pavel Vinkler.
Důlní vlak dopravoval horníky k místuě ražby a zpět. Cesta mohla trvat i dvacet minut.
Zatopeno bude mnoho strojů i materiálu, které se nevyplatí vynést na povrch.
V pozadí je důlní výtah, kterým se hornina vynášela na povrch a který požívali i horníci.
Dobývací prostor uranového dolu Rožná měl 8,76 kilometru čtverečních.
17 Fotogalerie
Ondřej Souček

Státní společnost Diamo do několika týdnů začne zaplavovat nejníže položené místo v Evropě, kam se může dostat člověk. Prostřednictvím svého odštěpeného podniku Geam přestane odčerpávat spodní vodu v uranovém dole Rožná na Žďársku, čímž zaplaví polovinu těžebních pater. Nejnižší 24. patro leží 1200 metrů pod povrchem země. Chystaná několikaletá akce je součástí zahlazování následků již dříve ukončené těžby.

Havíři vyrubali v Rožné poslední horninový uran před čtyřmi lety. Celkově vynesli na povrch sedmnáct milionů tun uranové rudy. „Tím jsme vyčerpali potenciál dolu. Dále už nebylo co těžit,“ říká náměstek ředitele pro hornické práce společnosti Geam Pavel Vinkler. Odstraňování následků těžby uranu v dole Rožná na Žďársku během tří let od jejího ukončení stálo do loňska 148,5 milionu korun.

„Práce v dolech ale stále je. Důl je momentálně provozován ve dvou směnách, které připravují zatopení dolu. V hloubce půl kilometru pak funguje výzkumné pracoviště Bukov,“ doplnil Vinkler.

V něm státní Správa úložišť radioaktivních odpadů zkoumá možnosti výstavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Konkrétně tam stovka zaměstnanců monitoruje chování horninového prostředí v předpokládané hloubce budoucího hlubinného úložiště.

Vinkler očekává, že kvůli odstranění odčerpávacích systémů by měla voda vystoupat na úroveň třináctého těžebního patra za tři až čtyři roky. Úplné odstavení čerpacího systému Geam plánuje kolem roku 2035, kdy také skončí činnost výzkumného pracoviště.

Přestože Geam jakožto provozovatel dolu ukončil těžbu uranu už před čtyřmi lety, díky odčerpávání a čištění důlních vod může ještě stále vyrábět původní produkt. Je to takzvaný žlutý koláč, pevný koncentrát oxidů uranu, jenž je výchozí surovinou pro výrobu obohaceného uranu v zahraničí. Vzniká tak palivo, které míří do tuzemských jaderných elektráren polostátní energetické firmy ČEZ.

Efektivita takového způsobu získávání uranu je však velice nízká. Uran, který Geam při čištění zachytí, má sice stejnou kvalitu jako někdejší produkt z těžené uranové rudy, ale jeho množství je mnohonásobně nižší.

„Ročně tak získáme přibližně jednu tunu, což odpovídá zhruba denní produkci uranu při aktivní těžbě,“ vyčíslil ředitel Geamu František Toman.

Historie dolu Rožná
  • Geam Dolní Rožínka je odštěpným závodem státního podniku Diamo, který těžbu v dole Rožná zahájil v roce 1957.
  • Zabývá se likvidačními pracemi a zahlazování následků hornické činnosti.
  • Ložisko bylo otevřeno jedenácti jámami, v podzemí je zhruba 509 kilometrů důlních chodeb.
  • Hloubka dobývání se od roku 2005 pohybovala mezi 950 až 1200 metry pod povrchem.
  • Dobývací prostor má 8,76 kilometru čtverečních. 
  • Do roku 2016 tam bylo vytěženo 20 220 tun uranu. V průměru Geam vytěžil 1,2 kilogramu uranu na tunu uranové horniny.
  • Součástí zahlazování hornické činnosti je čištění důlních vod. Na rekultivovaných odvalech se také vysazují nové lesní kultury.