Umělá inteligence pomáhá zdravotnictví. V zobrazovací diagnostice začíná být lepší než člověk
Představte si, že přicházíte na vyšetření a vaše snímky vyhodnocuje umělá inteligence. Nebo jdete na zákrok, kde AI kontroluje práci chirurga, následně mu radí s pooperační péčí a na závěr vám napíše lékařskou zprávu. To není scénář sci-fi filmu, ale budoucnost zdravotnictví. I toho českého.
Umělá inteligence začíná pronikat do celé řady oborů a zdravotnictví není výjimkou. AI tu pomáhá jak v části administrativní, tak i v klinické. „Dnes se AI v Česku hodně zaměřuje na pomoc s diagnostikou, a to především v oblasti zobrazovacích metod, jako jsou rentgen, magnetická rezonance, počítačová tomografie nebo mamografie,“ jmenuje konzultant ministerstva zdravotnictví pro umělou inteligenci Adam Gřunděl. To všechno jsou oblasti, kde hraje přesnost a rychlost zcela zásadní roli. AI tu nejčastěji plní funkci „druhého páru očí“. Někdy tak lékaře upozorní, které oblasti je třeba věnovat zvýšenou pozornost a kde je naopak situace zcela v pořádku.
Kam lidské oko nedohlédne
„Velkou výhodou je, že vyčleňuje případy, kde je pravděpodobnost nálezu karcinomu extrémně nízká. A naopak označí místa, kde by zhoubný nález s vysokou pravděpodobností mohl být. Lékař se pak více soustředí na analýzu takových oblastí a nakonec sám rozhodne o definitivním výsledku,“ popisuje využití umělé inteligence vysokoškolský profesor, radiolog a mamodiagnostik Jan Daneš. Umělou inteligenci v každodenní praxi využívá už téměř dva roky v podobě zdravotnického softwaru pro hodnocení mamografických snímků při screeningu karcinomu prsu. Sám říká, že po období jisté skepse už si jeho tým práci bez AI nedovede představit. Umožňuje totiž odhalit i velmi malé nádory, kterých si lidské oko nevšimne.
Příkladů z tuzemské zdravotnické praxe je dnes už mnohem víc. Adam Gřunděl zmiňuje třeba AI nástroj zaměřený na včasný záchyt diabetické retinopatie, který je jako jeden z mála hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Nebo nasazení AI do výzkumného projektu vybraných českých iktových center, která poskytují komplexní péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Třiadvacet specializovaných pracovišť v rámci této sítě využívá AI systém pro pomoc s jejich diagnostikou. A běžné je i zapojení v chirurgii, kde AI pomáhá mimo jiné se základním hodnocením rentgenových snímků v situacích, kdy není rychle dostupná kapacita radiologa. „Primárně jsme školeni na to, abychom si dovedli tuto základní expertizu doručit sami, ale je mnohem lepší, když už i my máme k dispozici druhé oči,“ vysvětluje chirurg Tomáš Šebek. A dodává, že po očku sleduje i nastupující systémy, které pozorují chirurgy na sále, aby zefektivnily jejich práci, zvýšily bezpečnost pacienta zachycením různých varovných signálů nebo samy vyhodnocovaly pooperační péči.
Chybovat je lidské. Jak jsou na tom stroje?
Umělá inteligence není bezchybná, stejně jako člověk. Adam Gřunděl uvádí, že přesnost některých AI nástrojů se pohybuje kolem devadesáti procent. Její dosavadní výsledky jsou tak víc než povzbudivé. „Z našich zkušeností vyplývá, že se s využitím AI zvyšuje podíl lékaři zjištěných karcinomů o více než deset procent,“ podotýká Jan Daneš. To znamená, že každý desátý karcinom by lékař bez AI nemusel odhalit.
Dobrou zprávou je, že pokročilé a velmi přesné nástroje vznikají i přímo v Česku. „Například Carebot se dívá na většinu obrazových modalit v medicíně mnohem lépe než nejostřejší oko nejbystřejšího radiologa na světě. Pro rakovinu plic nebo prsní žlázy je to nezbytné. MAIA podobně asistuje gastroenterologovi při kolonoskopii, KardiAI zase nepřetržitě sleduje naše srdce. Samozřejmě když chceme,“ jmenuje Tomáš Šebek.
Co je pro jednoho fascinujícím okénkem do budoucnosti, může v jiném vzbuzovat zmatek a obavy, zejména u starších ročníků. Jak umělou inteligenci přijímají samotní pacienti? Adam Gřunděl potvrzuje, že Češi jsou k moderním technologiím trochu nedůvěřiví. Aby měli k AI nástrojům nejen v medicíně větší důvěru, je třeba vést s nimi otevřenou diskuzi a odpovídat na otázky. K tomu slouží i kulaté stoly, které se zaměřují mimo jiné i na pacientské organizace.
Tomáš Šebek má ale z vlastní zkušenosti za to, že mnozí pacienti přijali zapojení AI lépe než zdravotníci: „Teta Wiki a strýc Google v tom dobrém slova smyslu už dávno fungují a je potřeba se s tím smířit. Stejně jako s tím, že doma s lidmi být nemůžeme. Ale oni tam mají a i v budoucnu budou mít nejlepšího rádce ve zdraví se zaměřením na prevenci. Tohle je nenahraditelné a k tomu se upínám.“
AI lékaře nenahradí. Nyní. Ale jednou?
Skoro by se mohlo zdát, že AI to za chvíli celé převezme. To už by mohla být trochu děsivá představa i pro největší nadšence a fanoušky moderních technologií. Zatím ale nic takového nehrozí, poslední slovo má vždycky lékař. Také Adam Gřunděl si myslí, že umělá inteligence lékaře v blízké budoucnosti nenahradí. „Lidský kontakt do zdravotnictví patří. Umělá inteligence by měla být chápána jako pomocník,“ zdůrazňuje.
Jan Daneš připomíná, že jde o nástroj, který také výrazně sníží administrativní zátěž, jež dnes zdravotnickým profesionálům zabírá nejvíc času. Podle něj lékař píšící dlouhé zprávy na počítači bude brzy minulostí. Pražský radiolog je ale přesvědčený, že v budoucnu AI v řadě oblastí lékaře i zdravotníky nahradí. „AI razantně proniká prakticky do všech oblastí medicíny. Až se z toho nám zdravotníkům točí hlava. Zatím je odpovědnost na lékaři a AI podporuje jeho rozhodnutí.“ Nejdál je AI podle Daneše právě v diagnostice a analýze výsledků zobrazovacích metod.
Tomáš Šebek je přesvědčen, že v oblasti diagnostiky je dnes AI už na úrovni těch nejlepších lidských profesionálů. Umělou inteligenci je podle něj třeba začít brát vážně a vnímat ji jako přítele, kolegu, ne jako konkurenci. Také Šebek doufá v odstínění byrokracie, kterou jsou lékaři nesmyslně zavaleni. Podle něj AI některé zdravotní obory zásadně promění. „Praktický lékař bude spíše terénním specialistou s ordinací na zádech, radiologie bude definitivně sdíleným oborem mezi zdravotnickými zařízeními. Některé obory mohou i zaniknout a jiné vzniknou, například asistenti života ve zdraví, kteří s námi budou trvale, budeme-li si to přát,“ dodává.
V oblasti intervenční léčby to podle něj může ještě chvíli trvat. Ve výhledu sta, možná padesáti let ale vidí rekvalifikaci i pro chirurgy. „Bude to skvělá doba. AI v medicíně má alespoň z mého pohledu jenom pozitivní linku, a to včetně našich nejcitlivějších dat, která samozřejmě musíme chránit. Těším se, že to ještě zažiju,“ dodává nadšeně Šebek.
Benefitů má tedy umělá inteligence nespočet a její potenciál v medicíně je doslova fascinující. Jan Daneš však upozorňuje i na některé stinné stránky. Na ty, které se zmiňují v souvislosti s umělou inteligencí, ať už jde o jakoukoli lidskou činnost. „Ostražitost je zcela jistě namístě, kontrola lékařem a administrátory je v této fázi nutná. AI může pronikat do medicíny i mimo certifikované systémy. Mě osobně nejvíce děsí falešné zprávy a videa, deep fakes. Nevýhodou pro pacienty bude i jisté odosobnění medicíny,“ jmenuje Daneš.
A připomíná i finanční stránku věci. Zavádění AI ve zdravotnictví je velmi nákladné. Úspora finančních prostředků podle prognóz nastává až za nějakých pět deset let. Nabízí se tedy otázka, kdo to všechno zaplatí. Nicméně už teď je jasné, že není cesty zpět a že správně uchopená implementace umělé inteligence může české zdravotnictví posunout mílovými kroky.
