Česko se dalo do boje za odstranění amerických čipových restrikcí, chce zpět mezi blízké spojence

Procesor, ilustrační foto

Procesor, ilustrační foto Zdroj: Purdue University, Vincent Walter

Ondřej Malý

Omezení dovozu výkonných procesorů určených pro trénování a provoz velkých jazykových modelů (LLM) a nezbytného hardwaru pro vývoj umělé inteligence byl nepříjemný dárek, který Česko a řada dalších zemí dostaly v lednu ještě od vlády odcházejícího amerického prezidenta Joea Bidena. Rozhodnutí dělí svět do tří kategorií, přičemž do zemí jako Rusko, Čína a podobných nepřátelských režimů má být vývoz zakázán zcela. Ti naprosto nejbližší spojenci mají mít prakticky nulová omezení a na většinu zemí včetně nás chce americká vláda uvalit různé množstevní a výkonové limity.

Americká pravidla hlavně rozpůlila Evropskou unii s jejím jednotným trhem zboží i služeb na dvě části podle studenoválečné železné opony. Většina původních zemí Západu (kromě Portugalska) je v první kategorii zemí fakticky bez restrikcí. Naopak „nové“ země Západu – tedy střední a východní Evropa, jsou v druhé kategorii.

Zjevným cílem je držet země druhé kategorie minimálně o jednu generaci níže, co se týče AI kapacit, než jsou ty nejvýkonnější AI čipy vhodné k trénování těch nejpokročilejších modelů. Česko, které je členem EU, NATO a jedním z nejhlasitějších amerických spojenců v Evropě, se ocitlo na stejné úrovni jako Bolívie, Pobřeží slonoviny nebo Mongolsko, což samozřejmě zvedlo ze židle nejen český byznys, ale i zástupce státní správy. Ti tak začali konat kroky k tomu, aby se restrikce případně změnily a abychom se dostali jako Česko do první skupiny těch nejbližších spojenců.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!