EU rozhoduje, kolik soukromí obětujeme boji proti zločinu
Právě proběhlé volby do Evropského parlamentu se často pejorativně označují za „volby druhé kategorie“, ale ve skutečnosti europoslanci a zástupci vlád jednotlivých členských států rozhodují o legislativě, která ovlivňuje náš život víc než většina našich vlastních českých zákonů. Nebo se do nich v případě směrnic musí promítnout.
Je tedy dobře, že volební účast byla minulý pátek a sobotu rekordní (i když asi z jiných důvodů). Každopádně zástupci, které Češi do Štrasburku a Bruselu vyslali, budou rozhodovat mimo jiné i o tom, kolik našeho soukromí na internetu budeme muset vyměnit za efektivnější boj proti terorismu a závažným zločinům, typicky boj proti dětské pornografii.
O evropském nařízení známém pod zkratkou „CSAM“ – tedy nařízení, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí – už píšeme v tomto listu velmi kriticky asi dva roky. Nikoli snad proto, že by nebylo správné bojovat proti dětské pornografii, k čemuž EK danou regulaci primárně směruje – chraň Bůh –, ale proto, že návrh závažně zasahuje do soukromí a do naprostých základů bezpečné komunikace na internetu všem uživatelům. Nejen zločincům.
V krátkosti jde o následující: Bezpečnostní složky mají problémy s odhalováním tohoto obsahu, pokud se k jeho výměně a přenosu používají aplikace nabízející koncové šifrování. Typicky jde o nejpoužívanější messengery jako WhatsApp či Signal. Policie a další bezpečnostní orgány požadují, aby v případě potřeby mohly přenos dekódovat, a pachatele tak odhalit.
Sledujte nový pořad FLOW: Rozhovor s Hanou Landovou o stavebním zákonu
Problém je, že jakákoli zadní vrátka pro policii znamenají stejná zadní vrátka i pro hackery a další útočníky. Představitelé bezpečnostních složek argumentují tím, že existují hypotetické technické prostředky, které umožní zákonné „odposlechy“ komunikace podezřelých a zachovají soukromí a bezpečí běžných uživatelů, ale to jednoduše není pravda. Soukromí je, nebo není. A žádný kompromis mezi tím není možný. Jakýkoli průlom do šifrované komunikace, která je v těchto aplikacích základ jejich fungování, by znamenal konec jejich bezpečnosti, na kterou spoléhají stamiliony lidí i firem pro každodenní komunikaci. I proto se tomu jejich provozovatelé brání, spolu se spotřebitelskými organizacemi, aktivisty za právo na soukromí a dalšími neziskovkami i podnikatelskými asociacemi.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
