Farage chce být nový Trump. Půjdou britští konzervativci ve stopách amerických republikánů?
Tento čtvrtek si obyvatelé Spojeného království vyberou novou vládu, a přestože tamní průzkumy dlouhodobě předpovídají drtivé vítězství levicové Labouristické strany Keira Starmera, slavit po volbách může i někdo docela jiný. Nespokojenost konzervativních voličů s vládními toryi může restartovat kariéru známého euroskeptického populisty a jednoho z architektů brexitu Nigela Farage. Ten se dokonce netají záměrem napodobit Donalda Trumpa a chce se stát hlavním vůdcem britské pravice, kterou by však reformoval k obrazu svému, tedy směrem k populismu a extremismu.
Celá Evropa se v důsledku několika krizí z nedávných let (covid, válka na Ukrajině, vysoká inflace) potýká s nárůstem popularity krajní pravice. První kolo předčasných voleb ve Francii o víkendu ovládlo nacionalistické Národní sdružení Marine Le Penové. Druhou nejsilnější stranou v Německu je aktuálně extremistická Alternativa pro Německo. Také Itálie má zřejmě nejpravicovější vládu od konce druhé světové války. V Česku se stejný trend ukázal na překvapivém úspěchu Filipa Turka v červnových eurovolbách.
Pesimistická nálada se nyní přelévá i do ostrovního království. Tamní politická situace je navíc specifická v tom, že ve společnosti zjevně nabobtnala nespokojenost se současnou vládou Konzervativní strany. Ta se jen za poslední dva roky musela kromě ekonomické recese vypořádat se sérií skandálů, kvůli nimž se v čele země vystřídali hned tři premiéři.
Právě toho plánuje využít Nigel Farage, šedesátiletý veterán britské politiky a někdejší člen konzervativců, jenž by se svou Reform UK (dříve známou jako Brexit party) rád vyluxoval hlasy naštvaných pravicových a nerozhodnutých voličů a nabízí jim alternativu k tradičním stranám toryů a labouristů, které se v Británii pravidelně střídají u moci už přes sto let.
Farageovým cílem nicméně není vyhrát čtvrteční volby – ty podle všeho opravdu skončí jasným triumfem levice. Šéf reformistů chce v hlasování zejména porazit konzervativce, a to takovým způsobem, že mu hlavní pravicová strana v Británii nabídne, aby se vrátil do jejích řad a vedl ji v příštích volbách jako předseda. Farage to sám potvrdil v rozhovoru s televizní stanicí ITV. „Nemám v úmyslu stát se členem Konzervativní strany, raději bych ji ovládl,“ uvedl politik.
Tahle představa v žádném případě není nereálná. Reform UK sice v tuto chvíli v průzkumech zaostává za konzervativci zhruba o čtyři procentní body, avšak v předposledním červnovém týdnu je o jedno procento přeskočila. Farage se v aktuální kampani zaměřuje především na mladé britské muže, což je vidět třeba na jeho agresivních předvolebních videích na TikToku. Sází při tom na osvědčená populistická témata.
Slibuje, že zcela zastaví nelegální migraci a zruší ambiciózní klimatické cíle dosavadní vlády. Prakticky jako jediný britský politik zpochybňuje západní podporu Ukrajiny. Podobně jako jeho velký vzor a osobní přítel Trump také používá ostrou rétoriku a častuje své politické oponenty urážlivými přezdívkami (například premiéra Rishiho Sunaka označuje termínem „Slippery Sunak“ čili „kluzký“ nebo „prohnaný“ Sunak).
Nejde o nepromyšlenou strategii. Řada studií a novinových článků v poslední době upozorňuje (a volby ve světě to opakovaně potvrzují), že zdaleka ne každý člen generace Z na Západě je přecitlivělý liberál se starostí o životní prostředí, což je faktor, který mainstreamoví politici očividně neustále podceňují.
V Konzervativní straně se již dokonce objevily hlasy, podle kterých by spojení sil s Faragem nebylo pro budoucnost partaje špatnou volbou. Veřejně to řekla třeba bývalá ministryně vnitra Suella Bravermanová. Jistě, Farage má pro své radikální názory na migraci či klimatické změny mezi konzervativci i nemálo odpůrců, pokud ale nadcházející volby dopadnou pro stranu velkou ostudou a Reform UK naopak zaboduje, nelze vyloučit, že tohle křídlo výrazně oslabí. Vždyť kdo by si v roce 2015 vsadil na to, že se příštím prezidentem Spojených států stane Donald Trump a ještě o devět let později bude jednoznačným lídrem Republikánské strany?
I když tedy toryové v čele se Sunakem čtvrteční volby prohrají, potřebují v každém případě prohrát se ctí. Jinak Británii vážně hrozí, že si projde „trumpovskou“ zkušeností. Snad jediný, kdo by z takového výsledku mohl mít radost, jsou tamní prodejci mléčných koktejlů. Ve Spojeném království je totiž tradice tímto nápojem polévat na demonstracích a veřejných mítincích politiky krajní pravice.
VIDEO: Co jste nevěděli o britském premiérovi Rishi Sunakovi?
