Kevin Tran Nguyen: Změny úrokových sazeb se od ČNB nejspíš už nedočkáme, nahrávají tomu data
Dnes na půdě České národní banky (ČNB) proběhne druhé měnověpolitické zasedání nově složené bankovní rady. Podle nás opět skončí rozhodnutím o stabilitě úrokových sazeb. To by nemělo být překvapením s ohledem na vyjádření členů z holubičího křídla bankovní rady, kteří mají momentálně početně navrch.
V opačném duchu členové rady Tomáš Holub a Marek Mora kladli důraz na odhodlání centrální banky v boji proti inflaci a dopředu avizovali příklon k dalšímu zvyšování sazeb s odvoláním na vysoká inflační očekávání a jejich další možné odkotvování vlivem nižší kredibility centrální banky.
Na sedmi procentech do konce roku
Ke změně současné úrovně repo sazby ze sedmi procent tedy dnes nedojde. A na této úrovni by měla setrvat až do poloviny příštího roku, kdy by úrokové sazby měly zahájit svoji sestupnou trajektorii, byť jen pozvolnou.
Předpokladu stability sazeb nahrává nejen pokračující očividná nevole většiny bankovní rady nadále zvyšovat sazby, ale přispívají k tomu také poslední zveřejněná data z ekonomiky.
Předchozí svižné tempo utahování měnové politiky se již zasluhuje o tlumení poptávkových tlaků, k čemuž také přispívá destrukce poptávky vlivem vysokých cen a přetrvávající nejistoty. Navíc výrazné zpomalení inflace v srpnu by mohlo naznačovat, že jsme již za vrcholem.
Za relativně překvapivým vývojem inflace je především velmi pozvolný průsak velkoobchodních cen energií do těch spotřebitelských. To je samozřejmě také dáno tím, že k zajištění kontraktů na elektřinu pokrývající z velké části spotřebu pro letošní rok docházelo již v předchozích dvou letech. Ke zmírňování inflačních tlaků v následujících měsících přispěje velkou měrou také opatření vlády.
Mzdy mohou vzrůst o 13 procent
Pomineme-li riziko dalšího výrazného průsaku vysokých cen energií do těch spotřebitelských, které i přes zastropování cen na šesti korunách za kilowatthodinu nadále platí, tak na seznamu rizik vychýlených směrem k vyšším úrokovým sazbám následuje vývoj mezd vzhledem k tomu, že se apel na fiskální umírňování v posledních týdnech ze strany centrálních bankéřů zmírnil.
Podle našich odhadů by měl růst nominálních mezd výrazně překonat projekci ČNB a dosáhnout 8,1 procenta tento rok, a dokonce 13 procent ten příští, čímž by přiživil inflační tlaky.
Mizí atraktivní rozpětí mezi sazbami
Co se týče české měny, vzhledem ke stabilitě tuzemských sazeb a neutuchajícímu tempu utahování měnové politiky od ECB a Fedu, kde nás od terminální úrovně příslušných sazeb podle tržního ocenění dělí dalších zhruba 200 bazických bodů, respektive 150 bodů, by mohlo dojít k návratu depreciačních tlaků na korunu. Atraktivní úrokové rozpětí mezi eurovými a českými sazbami tak pomalu, ale jistě mizí, z červencového maxima jsme již o více než 2,2 bodu níže.
autor je ekonom Komerční banky
