Politická sebevražda britského premiéra? Sunak ve skutečnosti nemá co ztratit
Šok. Fraška. Příšerný nápad. I těmito výrazy komentují britští politici a novináři překvapivé rozhodnutí premiéra Spojeného království Rishiho Sunaka uspořádat parlamentní volby v ostrovní zemi už 4. července. Na základě tamních zvyklostí totiž ministerský předseda mohl s tímto krokem klidně vyčkat až do ledna příštího roku. Vyrazit do volebního boje v době, kdy jeho konzervativci ztrácejí v průzkumech na opoziční labouristy více než dvacet procentních bodů proto vypadá jako pokus o politickou sebevraždu. Sunak však tímto posledním zoufalým výpadem v podstatě nemá moc co ztratit.
Historicky první britský premiér s indickými kořeny nastoupil do funkce v říjnu roku 2022 ve velmi nezáviděníhodné chvíli. Velká Británie se vyrovnávala s následky brexitu a covidové pandemie. Inflace v zemi vystoupala na čtyřicetileté maximum a britská centrální banka držela základní úrokovou sazbu na nejvyšší úrovni od roku 2008.
Vládní Konzervativní strana navíc měla za sebou sérii skandálů. Její šéf Boris Johnson rezignoval poté, co vyšlo najevo, že za covidu porušoval vlastní pravidla proti šíření nakažlivé choroby. Johnsonova nástupkyně Liz Trussová pak vydržela v premiérském křesle pouze 49 dní, protože její chystané kontroverzní hospodářské reformy vyvolaly paniku na finančních trzích.
Také Sunak byl nucen dělat nepopulární opatření, jako je zvyšování daní či škrtání vládních výdajů. Ve druhé polovině loňského roku si Spojené království dokonce prošlo mírnou ekonomickou recesí. Teprve nyní se začalo britskému hospodářství blýskat na lepší časy. Hrubý domácí produkt v prvním kvartále konečně vykázal růst. Meziroční inflace v dubnu zpomalila na 2,3 procenta a přiblížila se tak dvouprocentnímu cíli centrální banky.
Právě vytoužené zlepšení ekonomické situace mělo být největším žolíkem konzervativců v blížících se volbách. Všichni proto očekávali, že je premiér vyhlásí nejdříve na podzim, aby se pozvolné oživování ekonomiky stihlo projevit v peněženkách britských občanů. Místo toho má strana na přesvědčování frustrovaných voličů jenom šest týdnů.
VIDEO: Co jste nevěděli o předsedovi britské vlády Rishi Sunakovi
Zatímco mnozí vládní politici reagovali na Sunakův šokující tah s pochopitelným rozhořčením, labouristé už vyhlížejí svůj návrat do Downing Street, kde naposledy úřadovali před dlouhými čtrnácti lety. „4. července spolu můžeme zastavit chaos, můžeme obrátit list, začít s přestavbou Británie a změnit naši zemi,“ prohlásil ve středu lídr labouristů Keir Starmer, jehož strana alespoň podle průzkumných agentur míří k drtivému vítězství, vůbec prvnímu od časů ministerského předsedy Tonyho Blaira.
Proč se Sunak dobrovolně rozhodl pustit do zřejmě předem prohrané bitvy, ví samozřejmě jenom on a jeho nejbližší spolupracovníci. Pro šéfa britské vlády se nicméně o zas tak velký risk ve skutečnosti nejedná. Opoziční labouristé s přehledem porážejí konzervativce v průzkumech již přes dva roky. Například v době Sunakova nástupu do funkce je dokonce přeskočili o třicet procentních bodů. Navíc to nebyl současný premiér, díky komu konzervativci triumfovali v posledních parlamentních volbách v roce 2019. Tahle zásluha patří Johnsonovi a jeho heslu „Get Brexit Done“ (Dokončeme brexit), což je karta, kterou toryové znovu vytáhnout nemohou.
Sázet na to, že odteď se bude životní úroveň Britů už jenom zlepšovat, může být v současné době turbulentních geopolitických změn také dost ošemetné. Stačí, aby došlo k eskalaci konfliktu na Ukrajině či na Blízkém východě a Evropu snadno zasáhne další ekonomický šok. Kromě toho, Bank of England naznačila, že se snižováním úrokových sazeb zatím nemíní nijak spěchat. Na Sunaka se valí i další nedořešené domácí problémy, jako jsou přeplněné věznice nebo nárůst nelegální migrace.
Možná si tedy britský premiér řekl, že bude lepší využít momentu překvapení a odvážně zaútočit dříve, než na jeho kabinet udeří nová krize. Možná věří, že negativní nálady ve společnosti v létě zaplaší teplé počasí a sledování mistrovství Evropy ve fotbale. Nebo je po čtyřech letech působení v mimořádně neoblíbené vládě zkrátka jen unavený. Ať už ale volby ve Velké Británii dopadnou jakkoliv, obyvatelé Evropské unie mohou klidně spát.
Neočekává se, že by Spojené království po případné výhře labouristů zastavilo podporu Ukrajině nebo nějak výrazně změnilo svou zahraniční politiku. Ani Starmerův ekonomický program se nijak zvlášť neliší od toho Sunakova. Akciové trhy by dokonce podle některých ekonomů uvítaly, kdyby konzervativci prohráli. „Investoři preferují jistotu. Akcie proto většinou posilují, když je výsledek voleb snadno předvídatelný,“ uvedl pro agenturu Bloomberg hlavní analytik ve společnosti Finalto Neil Wilson. Sunakovo politické sebeobětování se tak nakonec možná zapíše do dějin jako realistický krok.
