Regulace nemusí být nutně škodlivá. Existuje několik jiných důvodů, proč je Amerika napřed
Evropskou unii máme často zafixovanou jako „přeregulovaný blok“, kde se nejdříve musí firma pětkrát zeptat byrokrata, než si může dovolit spustit nějakou inovativní službu. Je to pohled, který je podle nedávno vydané práce profesorky Anu Bradfordové z Právnické fakulty Kolumbijské univerzity do značné míry nesprávný.
Není to samozřejmě tak, že by regulace byla v každém případě neškodná, to rozhodně ne. Náklady na plnění různých opatření se neztrácejí. V textu Falešná volba mezi digitální regulací a inovacemi ale Bradfordová celkem přesvědčivě vysvětluje, že sektorová regulace uplatněná například na digitální platformy nebo obecně digitální ekonomiku nemusí být nutně škodlivá, protože může naopak inovacím pomáhat – pokud je s tímto cílem napsaná a pokud ji tak regulátor i uplatní.
Jednotný trh, nebo 27 trhů?
Podle Bradfordové je to vidět třeba na GDPR. Zatímco část digitálních platforem regulaci přijala spíš s odporem, protože jim kazí obchodní model založený v zásadě na neomezeném sbírání osobních údajů uživatelů a jejich dalším použití k cílení reklamy, jiné digitální firmy jako Apple naopak zavedly opatření, kterými své uživatele chrání a považují to za klíčovou část své komunikace se zákazníky.
Stejně tak antimonopolní regulace v digitální ekonomice, evropský akt o digitálních trzích, může mít na inovace pozitivní vliv, protože pomáhá menším hráčům na trhu, který je nyní extrémně koncentrovaný do jednotek obřích společností. A navíc všechny digitální regulace mají další cíl a to je harmonizace pravidel. Například GDPR je tu nejen od ochrany osobních údajů, ale také k usnadnění přenosu osobních dat mezi členskými státy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
